Pomozte prosím Jankovi se vrátit do života po mrtvici a endokarditidě

Představení sbírky

Tuto sbírku jsem založila na pomoc mému manželovi Jankovi, aby se dokázal znovu pohybovat zcela bez lidské podpory, aby se mohl sám najíst, provést samostatně základní hygienu, naučit se znovu mluvit, číst a psát.

Pomohla by nám získat čas, aby Janko mohl opět plně fungovat bez cizí pomoci. Aby znovu získal pocit nezávislosti v běžném každodenním fungování.

Sbírka by nám pomohla zaplatit další formy rehabilitace, postavit Janka na nohy a pokrýt na určitou dobu část výdajů na domácnost.

Komu pomůžeme?

Janko je skvělý táta dvou holčiček, milující manžel a velký dříč. Je to člověk, který chtěl v životě hodně dokázat, především zabezpečit a postarat se o svou rodinu. V prosinci 2021 se však všechno změnilo.

Tehdy Janka začaly opakovaně přepadat migrény. Přičítal to svému pracovnímu vytížení. Ani návštěva pohotovosti nepomohla. O týden později přišly horečky a cesta do nemocnice.

Po několika hodinách mi doktoři sdělili, že Janko prodělal mrtvici. Druhý den jsme zjistili, že příčinou byla infekční endokarditida. Ta způsobila infarkt, mrtvici a následně sekundární krvácení do mozku. Infekce kolovala celým krevním řečištěm. Je nějaká šance na přežití? Minimální.

Tehdy se můj život poprvé zastavil. Ze dne na den Janko přišel skoro o všechno. I když mu zůstalo snad to nejcennější, naše láska. Navzdory špatným předpovědím lékařů a minimální šanci na přežití jsme nikdy nepřestali věřit. Léčba začala pomalu zabírat.

Po týdnu se můj manžel probral z kómatu, avšak s polovinou těla ochrnutou. Postupně začal reagovat, hýbat prsty a hlavně mě poznávat. Znovu nám dal naději a dokázal, jak moc chce žít.

Bohužel krvácení do mozku zanechalo další následky. Kromě ochrnutí části těla byla nejvíce postižena centra řeči a paměti.

I pro naše dcery to bylo neuvěřitelně náročné období. Čtyřletá Klára to nesla velmi špatně, nemohla tatínka navštěvovat. Chybělo jí jeho objetí, společné chození do školky a hry. Nebylo dne, kdy by se nezeptala, jestli je tatínek v pořádku, a kdy se vrátí domů.

Během následujících šesti měsíců rehabilitace jsme se vše učili od základů. Začal se učit mluvit s 1,5letou Sofinkou a společně jsme se snažili oživit vzpomínky na rodinu, okolí a práci v IT firmě, kterou miloval.

Díky pravidelné rehabilitaci hrazené ze státního pojištění udělal Janko velký pokrok. Po roce usilovné práce zvládne krátké procházky i základní hygienu s mou asistencí. Nedokáže stále číst ani psát. Má před sebou ještě dlouhou a náročnou cestu.

Pokroky se v poslední době zpomalují. Janko potřebuje další fyzioterapii, ergoterapii a zejména logopedii, aby se jeho mozek a tělo mohly nadále zotavovat.

V současné době hradíme značnou část nákladů na terapii, cestovné, ubytování, stravu a léky z rodičovského příspěvku a sociálních dávek. S touto diagnózou však doslova hrajeme o čas. Čím rychleji pacient postupuje, tím větší má šanci na návrat do normálního života.

Přes všechny pokroky se Janko zatím nemůže vrátit do práce a stále potřebuje mou péči. Bohužel naše rodina potřebuje více pomoci, než mohu poskytnout. Snažím se být usměvavou maminkou, která je vždy připravena vyjít vstříc potřebám svých dětí, a silnou oporou svému manželovi v situacích, které jsou nad jeho fyzické i psychické možnosti.

Janko je silný bojovník, který se nikdy nevzdává. Díky svému nakažlivému optimismu a dobrému srdci byl a je vždy připraven podat pomocnou ruku. Věřím, že s Jankovým odhodláním a pozitivním přístupem se nám podaří vrátit ho do normálního života. Moc bych si přála, aby se našly finanční prostředky na úhradu odborné léčby.