Kniha Jak to začalo přináší sérii rozhovorů s ruskými emigranty, kteří opustili svou vlast ještě dávno před rozsáhlou invazí na Ukrajinu. Jejich příběhy nejsou přímou reakcí na válku, ale odrážejí hlubší a dlouhodobější problémy, které formují současné Rusko. Hlavní inspirační impuls představuje stejnojmenná povídka Varlama Šalamova, jež zachycuje moment náhlého uvědomění, že svět kolem nás se zásadně změnil. Tento okamžik prozření, zpětného pohledu a reflexe se stává ústředním motivem celé publikace.
Autorka, Olga Pavlova, se narodila v Rusku, ale sama nikdy nemusela zemi opustit z donucení. K napsání této knihy ji vedla snaha pochopit nejen minulost své rodné země, ale i roli jednotlivce v systému, který nenápadně přetváří realitu a etické normy. Respondenti, mezi nimiž jsou například Luba Jurgenson, Kirill Kobrin, Alexandr Morozov nebo Viktor Pivovarov, vyprávějí o životě před i po rozhodnutí emigrovat a o znovonalezení identity v novém prostředí. Jednotlivé rozhovory sledují dlouhodobé proměny hodnot i morálních kompasů, zároveň poukazují, že populární zkratka pojmu „kolektivní vina“ je složitý, nejednoznačný, kontroverzní a často neaplikovatelný pojem.
Proč kniha vznikla?
„Možná je tahle kniha mým pokusem o hlubší porozumění zemi, ze které pocházím. Nehledala jsem šokující svědectví, ale tiché zlomy. Nezajímala mě jen chvíle útěku, ale i to, co přichází potom. Zajímalo mě, jestli člověk neztratí kus sebe, když odejde. Zda se dá vnější svoboda přetavit v tu vnitřní.“
Olga Pavlova
Výběr respondentů nebyl náhodný, všichni žili mimo Rusko alespoň deset let, všichni byli dříve nějak společensky aktivní, a mnozí z nich mají zkušenosti z akademického, kulturního nebo disidentského prostředí. Kniha se záměrně vyhýbá čerstvým, impulsivním emocím poslední emigrační vlny a nabízí časový odstup, který umožňuje hlubší reflexi.
