Komu pomůžeme?

V poslední době (cca dva roky) jsem byla celkem často nemocná, především vysoké teploty a respirační onemocnění. K tomu všemu se později přidala zvláštní bolest zad, vše jsem pečlivě řešila se svou doktorkou, která tvrdila, že bolest je z práce, jsem jen přepracovaná, jindy jsem zas byla léčená na zánět ledvin…

Nic však nenasvědčovalo tomu, že bych byla vážně nemocná, veškeré krevní testy jsem měla v naprostém pořádku.

Jednoho dne jsem v práci zkolabovala, nemohla jsem se pohnout, necítila jsem nohy. Přijela záchranka a začalo kolečko, já i moje rodina, všichni jsme si zkrátka mysleli, že budu mít jen nějaký horší výhřez ploténky… Dostala jsem se k velmi pečlivému lékaři, který udělal všechna možná vyšetření a přišel s zatím nepotvrzenou diagnózou, rakovina. Vyšetření ukázalo, že mám několik nádorů v kostech, zatím se nevědělo, zda je to zhoubné, či nikoliv. Vzhledem k tomu, že moje práce je v Německu, byla jsem odeslána z nemocnice na onkologii do Drážďan, kde mi, bohužel, po odebrání vzorku potvrdili leukémii, ovšem velmi vzácnou, se kterou si nevědí rady ani ti nejlepší z nejlepších, neboť se s tím zatím nesetkali. Celkem rychle byla zahájena léčba, v srpnu minulého roku jsem podstoupila 4 cykly dvacetičtyřhodinové agresivní chemoterapie. Za 4 měsíce léčba skončila a přišla další špatná zpráva, není to pryč, v dubnu roku 2023 nástup do nemocnice a opět chemoterapie, 5 cyklů, tentokrát jiné složení plus chemoterapie v práškách a nikdo neví, zda mi to pomůže, nebo ne. Svůj zdravotní stav jsem řešila i v České republice v Praze, kde mi bylo potvrzeno, že můj stav je skutečně vzácný.

Procházím si peklem, které bych nepřála nikomu, nežádoucí účinky chemoterapie jsou šílené, ale přes všechno chci pořád bojovat a tu mrchu jednoho dne porazit. Navíc mám skvělou rodinu, která mi pomáhá, jak jen může a zaslouží si, abych to nevzdávala. Po ukončení první chemoterapie mi začaly pomalu opět růst vlasy a měla jsem radost, momentálně jsem zpět na onkologii a musím se s tím vším vypořádat znovu. Některé následky si však ponesu celý život, není to vůbec jednoduché, ale  říkám si, důležité je, abych přežila! 

Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?

Myslela jsem si, že po první chemoterapii pomalu nastoupím zpátky s radostí do práce, ale zatím to nepřichází v úvahu a vůbec nevím, co bude dál.

Vybranou částku použiju na bydlení a základní životní potřeby, protože vůbec netuším, co mě ještě čeká, jak dlouho léčba potrvá, jestli se vůbec vyléčím a kdy budu moct opět nastoupit do práce a postarat se sama o sebe tak, jako jsem to dělala celý život. Všem děkuji za případnou podporu, nesmírně si toho vážím.