Podpořte audiovizuální instalaci – KOLIKRÁT NA TVŮJ HROB ZAPRŠÍ, KDYŽ ZEMŘEŠ

Zdravíčko!

❀ Kdo jsem?

Jsem Amálie Sofie a poslední školní rok na Střední škole uměleckomanažerské skládám dohromady projekt, který je zároveň konceptem, osobní výpovědí, rituálem i velkým návratem k sobě. Věnuji se audiovizuálním útvarům a krátkometrážním filmům, které propojuji s výtvarným uměním, prostorem a intermediálními přístupy. 🧪

Nejčastějším používaným motivem v mých pracích je právě hledání neznámých a zapomenutých časoprostorů skrze které nacházím různorodé hranice a zasahuji tak do momentálního vnímání světa!🌞

✹S čím přicházím?

Tentokrát přicházím s audiovizuálním cyklem Kolikrát na tvůj hrob zaprší, když zemřeš.🪺

Instalace Kolikrát na tvůj hrob zaprší, když zemřeš vzniká jako průchod třemi místnostmi Galerie Káznice, kde se snažím pochopit, co vlastně znamená smrt a ztráta – ne „katastrofa“ a něco doslovného, morbidního, ale jako proces. Něco, co má předcházení, mezistav a pak znovuzrození.🪷

Projekt stojí na čtyřech liniích, které se v prostoru oddělují i znovu potkávají:🧬

Bardó (duchovní ideál a mezistav vycházející z tibetského buddhismu),🕉️

Zpověď (syrová tělesnost a realita vycházející z klinické smrti),🩻

Tělo (hmota a materiály),🪨

Duše (světlo v pohybu, které putuje dál).  🕯️

Celé putování je pak děleno do tří etap. Předcházení = to co dané zkušenosti předchází, mezistav = ta daná zkušenost a znovuzrození = to, kým jsme po dané zkušenosti.

Předcházení je tak o momentu, kdy se tělo odděluje od duše. V tento moment je i největší prostorová mezera (bar-do) mezi každou ze čtyř linek, kterou se skrze instalaci snažím dodržet. Předcházení u klinické smrti může být bolestivé, u buddhismu se ale říká, že jsme s tím srovnaní, když přeci meditujeme na smrt. Co když jsme ale nemocní – tím pádem strastní. Funguje ten ideál i tam, nebo se snažíme bolest popírat pro dosažení nějakého toho ideálu?🌫️

Do mezistavů už jen putuje duše a to v každém případě. Proto se všechny linie k sobě prostorově dostávají blíž. Vzniká tak jiný svět, takový, který jsme doposud ještě neobjevili. Zajímavá část mezistavů je i vstup těla – zacházení s tělem buddhisty. 🫧

Znovuzrození už je v každém případě to, kdy si nehmotný najde hmotný. Taky všechny čtyři principy si jsou rovny. Tak pak vzniká rituál, kdy má člověk v každém případě možnost tvarovat si realitu ve které teď žije. Každý náš krok je stopa nového začátku.🐚

Projekt se tak nemusí vztahovat na konkrétně smrt, ale i na prožívání ztráty, nových začátků, zkušeností a nebo to, čím si právě divák prochází.

Jedná se o projekt Amálie Sofie Zemánkové, která vytváří veškerý obsah svého projektu, ale i samotnou instalaci, propagační materiály apod. ☼ Mojí prací bude tak prostorová instalace (kde se samozřejmě bez pomocníků neobejdu🤍), animace a audiovizuální díla, ale i práce s materiálem, světlem a dalšími technikami. Několik jmen si následně i zaslouží poděkování za konzultace námětu a textových materiálů.

Hudební spolupráce bude pokračovat s autorem Mokipi (Jakub Honěk). 🎧

O video záznam vernisáže a instalace se postará kameraman Filip Novotný. 🎥Fotografickou dokumentaci projektu a vernisáže bude vykonávat Vendula Šamárková. 📸

Výpomoc se zvukem a zvukařka u některých audiovizuálních děl je Anna Kelblová.🎙️ Tak i o výpomoc s kamerou se postará Filip Novotný.🎥  Osvětlovač některých audiovizuálních děl bude Jakub Rejda.🔦

Za dramaturgií stojí vedoucí projektu Jan Rec a následně Jakub Rejda.📜

Vybrané peníze budou použity na zařízení pronájmu prostoru Galerie Káznice. 🖼️ Následně na catering nejen při vernisáži, ale i při práci na instalaci.🍜 Zbytek peněz poputuje i na technické zařízení celé instalace🎞️ (jako jsou projektory, elektřina, mlhovač, různé rampy a závěsné pomůcky, světla), ale i na materiály 🫟 (písek a kamení nebo různé látky, ale i pomůcky na objekt, barvy apod.).

Každý, kdo se rozhodne podpořit projekt, si může vybrat odměnu. ✶ Odměny budou k rozebrání na vernisáži nebo zaslány mailem (po domluvě předány osobně).

Více info naleznete na instagramu projektu:  @kolikratzaprsi