Jmenuji se Richard, je mi 38 let, jsem po autonehodě a skončil jsem na vozíku.
Byl jsem půl roku v koma a nikdo mi nedával moc šancí spíše jde slyšel slova jako „bude ležák“. Jsem po vážném úraze mozku, ale svůj boj o život jsem nevzdal díky lékařům a rehabilitacím. A hlavně díky mojí mamce, která byla ta, která když už jsem to chtěl vzdát, tak mi vždy řekla „svůj boj o život nikdy nevzdávej“ díky ní a mým bratrům dělám závodně atletiku, boccia a ještě jsem začal jezdit na handbike měl jsem handbike, ale bohužel už nevyhovuje mým požadavkům.
Proto bych Vás chtěl moc poprosit, jestli byste mi mohli pomoc můj sen splnit a pořídit si nový handbike. Dost financí nás stala přestavba bytu na bezbariérový a moji mamince se blíží 80 let i přesto se pro mě snaží udělat maximum. Jsem jí za to strašně moc vděčný a vám všem předem děkuji a budu moc šťastný, když se můj sen s vaší pomocí splní. Richard
