BEZ STŘECHY TO NEJDE
SYNAGOGA, KTERÁ SI ZASLOUŽÍ DRUHOU ŠANCI
JEDNA STARÁ SYNAGOGA… A POŘÁD MÁ CO ŘÍCT.
Je tu déle než většina z nás. Pamatuje několik generací obyvatel Habrů. V jejích zdech se odehrávaly úplně jiné příběhy než dnes.
Byla místem života. Scházeli se tu lidé, slavili, povídali si, prožívali obyčejné dny i ty důležité. Pak přišly roky, které změnily život celého města. Budova postupně dostávala jiné využití a nějaký čas v ní fungovalo kino. A pak už nebylo nic. Začala chátrat a pomalu mizet z běžného života Habrů, hrozila jí dokonce demolice.
My jsme si ale řekli: Tak to teda ne. Nebudeme generací, která nechá její příběh skončit.
Díky našemu úsilí nám v roce 2023 Židovská obec v Praze synagogu darovala. Díky tomu jsme mohli začít pracovat na její záchraně a postupné obnově.
Když však chcete zachránit historickou budovu, nestačí jen otevřít dveře a pozvat lidi dovnitř. Nejdřív musíte zajistit, aby vám na ně časem například nepršelo.
Synagoga má za sebou stovky let, přežila nejrůznější časy i proměny. My bychom jí rádi pomohli zvládnout klidně ještě dalších sto.
A začít musíme střechou.
NEŽ JSME ZAČALI PROSTI O PENÍZE, NĚCO JSME UŽ UDĚLALI
Nečekáme, že někdo přijde, mávne kouzelným proutkem a synagogu nám opraví.
Každý přiložil ruku k dílu, jak mohl. Ve volném čase jsme synagogu společně vyklízeli, uklízeli a připravovali na další etapy obnovy. Odstranili jsme ošklivé protihlukové obklady a osvětlení z dob kina, provedli průzkumné sondy do podlahy, restaurátorský průzkum
a zajistili vodovodní přípojku.
A protože jsme chtěli vědět, do čeho se pouštíme, nechali jsme pořádně prozkoumat i střechu. Díky dronu a fotodokumentaci jsme získali přehled o jejím stavu a mohli připravit projekt rekonstrukce.
Na obnovu synagogy se nám už podařilo získat finanční podporu od Ministerstva kultury, Kraje Vysočina a města Habry. Velmi si této podpory vážíme. Vedle toho do obnovy vkládáme vlastní práci a prostředky, které se nám daří získávat také pořádáním kulturních akcí.
Teď už víme, co je potřeba udělat. A hlavně víme, čím musíme začít.
Nejdřív střecha. Protože opravovat něco pod ní by byla tak trochu zbytečná práce.
JEN PRO TY, KDO MAJÍ RÁDI HISTORICKÁ FAKTA…
Židovská komunita žila v Habrech už v první polovině 17. století. Její příběh se po generace odehrával také v místní synagoze. Dnešní budova vznikla ve 20. letech 19. století a po dlouhá léta byla místem setkávání, modliteb i společného života.
Druhá světová válka znamenala tragický zlom. Většina místních Židů byla deportována do Terezína a v roce 1942 židovská obec v Habrech zanikla.
Synagoga mezitím změnila své využití. Nejprve sloužila jako modlitebna Českobratrské církve evangelické, později se z ní stalo kino, které ukončilo provoz v 90. letech 20. století. Poté zůstala bez využití a začala chátrat. Pak jsme se do jejího příběhu zapojili my. A zbytek už znáte.












