Lucčina prognóza byla zpočátku velmi nepříznivá. Následující hodiny, dny a týdny po vzniklé příhodě ale ukázaly opak. Lucka je neuvěřitelná bojovnice a díky pohotovému zásahu manžela, rychlé a kvalitní péči lékařů a s pomocí Boží se jí podařilo během několika málo týdnů dostat nejenom z ohrožení života, ale dokonce se i k velkému překvapení všech rychle vracet do původního stavu.
Po zhruba dvou měsících mohla Lucka opět překročit práh nemocnice a vrátit se domů, přivítat se s milovanými pejsky, kteří ji na rozdíl od jejích nejbližších v nemocnici navštěvovat nemohli a pomalu se zkoušet vracet do starých kolejí.
Za zmínku ještě určitě stojí Lucčina vášeň v podobě zdobení perníčků, která ji mnohdy předchází v blízkém i dalekém okolí. Dříve probdělé noci nad voňavými tvary s kouzelným sáčkem bílé polevy v ruce nyní vystřídaly vystřelující bolesti hlavy, které snahy o pokračování v této činnosti značně komplikují, či spíše ji znemožňují. Tato skutečnost se netýká pouze zdobení perníčků, ale běžných denních aktivit, ze kterých je díky silné bolesti hlavy Lucka i několikrát v týdnu úplně vyřazena.
