V roce 2022 jsme v jednom nejmenovaném westernovém městečku připravovali běžný program pro návštěvníky. Jenže jak to tak bývá, ty nejlepší věci nevznikají podle plánu.
Během dne, vlastně jen mezi řečí a spontánním nápadem, jsme se rozhodli vytvořit malou scénku navíc. Bez velkých příprav, bez rozpočtu a bez jistoty, že to vůbec může fungovat. Během několika hodin vznikl scénář, sehnali jsme herce z našeho vlastního týmu a dali dohromady desetiminutový příběh s názvem Poslední šance.
Mělo jít jen o krátké zpestření předposledního víkendu sezóny. Den byl dokonalý, svítilo sluníčko, třicet stupňů, letní pohoda.
A pak přišla ta chvíle.
Ve chvíli, kdy jsme vstoupili na scénu, začalo neuvěřitelně pršet. Ne lehce. Prudký déšť trval přesně těch třicet minut, během kterých se odehrával celý náš příběh. Stáli jsme před rozhodnutím: zrušit to, nebo jít dál? Další příležitost už nepřijde. A všichni jednohlasně řekli: „Jdeme do toho.“
Odehrál se tragický příběh z období Divokého západu. Sourozenci se snaží zachránit svého uvězněného bratra. Plán ale selže a celý příběh končí velkou přestřelkou, ve které nepřežije vůbec nikdo. Na jednom místě „padlo“ dvanáct lidí.
Diváci jen nevěřícně stáli a sledovali, co se právě odehrálo. Nastalo ticho. A pak přišel obrovský potlesk. Lidé byli nadšení a dojatí zároveň.
Tohle nebyla práce. Byla to čistá radost, improvizace, týmovost a okamžik, který nás všechny spojil víc než jakýkoli teambuilding.
Právě tehdy vznikla myšlenka, která nás nepustila ani po letech: Musíme to udělat znovu. Ale tentokrát jako film.
Rozhodli jsme se příběh Poslední šance znovu oživit — tentokrát v podobě krátkometrážního filmu. Chceme zachovat jeho energii, emoce i syrovou sílu okamžiku a převést je do filmové podoby, která může oslovit mnohem širší publikum.
Sledujte naši cestu na sociálních sítích… Instagram a Facebook to jistí! Díky nim budete v obraze a mít přehled, jak to s naším filmem zrovna vypadá.
