Čas je vzácnější než ty nejluxusnější hodinky, proto – s vaším dovolením – přejdu rovnou k věci. Toto psaní bude pro některé možná moc přímé, neuctivé, nabubřelé a bůhví co ještě, ale chci s vámi mluvit narovinu. Stejně tak to mám i ve své knize, kterou vám za vaši podporu, tedy vlastně investici, nabízím :)
Kniha se jmenuje Severní Korea v nás. Ne, není o cestě do Pchjongjangu, je to pravdivý příběh člověka, který byl nucen se rozbít, aby se mohl jako puzzle zase poskládat zpět. Severní Korea v nás je o těch nejhlubších emocích. Připravte se na zásadní emoční „coming out“, který jde až na dřeň a mluví o skutečných příčinách životních krizí, ne pouze o jejich následcích. Žádné povrchně-instantní fráze o tom, jak jít za svým snem, vystoupit z davu, naslouchat hlasu svého srdce a začít myslet jinak. Tato kniha nabízí pohled na život z jiné perspektivy, která je účinná, pokud chcete přijít na kloub skutečným motivům svého jednání, ale bolí!
Anotace knihy
Kniha Severní Korea v nás je o touze žít skutečný život.
Hlavní hrdina této knihy měl veškeré předpoklady prožít šťastný a bohatý život. V jednadvaceti letech se však ocitl před soudem. Proč? Proč se z chytrého, nadaného a bezproblémového kluka stal podvodník, který má příštích dvanáct let strávit ve vězení? Cítí se podveden životem. Chce to všechno pochopit. V této extrémně upřímné osobní biografii se vydává po stopách svých destruktivních činů a vás bere s sebou. Ukazuje skutečnou odvahu a zranitelnost. Objevuje skryté zákonitosti lidského chování, o nichž víme tak málo, ale způsobují tak moc.
Pokud si myslíte, že svůj život máte pod kontrolou, pak právě k vám tato kniha patří. Upřímně, jasně a s nadhledem vás přiměje zapochybovat: Mám skutečně svůj život pod kontrolou? Je cennou inspirací pro všechny, kteří svoji životní cestu teprve hledají, ale i pro ty, kteří si myslí, že ji našli.
Kniha o rozsahu 116 stran (192.000 znaků) je psána v 1. osobě ve stylu psychoanalytické autobiografie, ale není odborná. Čtenář bude všemu rozumět. Vše je jednoduše vysvětleno a popsáno, kniha je navzdory tématu psána s nadhledem. Recenze beta-čtenářky:
Knihu jsem četla jedním dechem. Je skvělá a úžasná. Je čtivá. Krásně jste tam popsal všechny souvislosti. Vše, co já znám jen ve frázích, jste dokázal tak zajímavě popsat a vyjádřit, že jsem žasla. Máte výbornou fantazii. Moc se mi líbí Vaše metafory.
8 bodů, proč je kniha Severní Korea v nás unikátní a čím se liší od ostatních seberozvojových knih:
1. Extrémní autenticita: Kniha vyniká extrémně hlubokým, pravdivým a upřímným vyprávěním autora o hledání příčin jeho destruktivního chování vůči sobě a svému okolí. Čtenáři jsou přímými svědky autorovy hluboké sebereflexe a sebeobjevování, což jim může pomoci pochopit principy sebepoznávání a lépe tak porozumět sobě samým.
2. Nekonvenční perspektiva: Autorův analytický a přitom zcela srozumitelný způsob nahlížení na vlastní příběh znamená pro čtenáře nový a nekonvenční pohled na oblast osobního rozvoje. Dochází zde k unikátnímu spojení beletrie a psychoanalytického životopisu.
3. Jedinečný pohled na rodinnou a partnerskou dynamiku vztahu: Kniha se hlouběji zabývá vztahy v rodině a jejich vlivem na individuální rozvoj, což je specifický prvek, který může oslovit čtenáře hledající pochopení vlastních rodinných a partnerských dynamik. Otevírá diskuzi o dědičných vzorech a jejich dopadu na jednotlivce. Autor téma lásky a vztahů zpracovává z hlubší, realističtější a pro někoho překvapivé perspektivy, což přináší nový a zajímavější pohled na tyto vztahy.
4. Odvážná zranitelnost/osobní odhalení: Autor ukazuje velkou odvahu být zranitelný. Přímo před čtenáři provádí osobní emoční coming out. Tato úroveň osobního odhalení není v knihách o seberozvoji běžná. Autor se domnívá, že pokud chce člověk změnit sebe a svůj život, měl by provést právě tento typ emočního coming outu. Jde čtenářům příkladem a vytváří tak s nimi hlubší a lidštější spojení.
5. Filozofické zkoumání: Snaha autora porozumět tomu, proč se inteligentní, nadaný a zaopatřený člověk chce dobrovolně vydat na dráhu zločinu, dodává žánru seberozvoje filozofický rozměr. Tento filozofický aspekt odlišuje knihu od praktičtějších svépomocných příruček a činí ji bohatší a unikátnější.
6. Provokativní pochyby, překvapivé otázky a závěry: Autor zpochybňuje zažité představy o tom, co je to „mít svůj život pod kontrolou“ a nutí čtenáře přehodnotit „logiku“ vlastní životní cesty. Klade provokativní otázky a přináší překvapivé závěry, což čtenáře nutí k hlubšímu zamyšlení nad vlastním životem a rozhodnutími.
7. Neotřelý styl psaní: Text je napsán kreativním a neotřelým stylem, což přináší svěží pohled na oblast seberozvoje a odlišuje tuto knihu od běžných svépomocných publikací. Autor využívá silné symboly a metafory, které nejen obohacují text o literární kvalitu, ale také umožňují čtenářům lépe porozumět abstraktním konceptům seberozvoje. Do knihy začleňuje také humor, což vytváří přístupné a čtivé prostředí. Text kombinuje různé literární žánry, včetně poezie, příběhů a filozofických úvah, díky tomu čtenářům poskytuje bohatý a pestrobarevný zážitek.
8. Univerzální význam: Přestože je tato kniha hluboce osobní, má univerzální význam. Překračuje hranice autorovy zkušenosti a klade důraz na sdílenou lidskou zkušenost. Témata, jako jsou rodinné vztahy, láska, partnerství a identita, dělají knihu přístupnou a relevantní pro různé čtenářské skupiny.
O knize řekli:
Robert B. Cialdini (emeritní profesor psychologie a marketingu na Arizona State University. Řadí se mezi nejcitovanější sociální psychology současnosti): I have had the chance to read over the copy of the book you sent. You’re a good writer!
Robert Schwartz (americký spisovatel, autor knihy Your Soul´s Plan): I have no doubt that your book will touch many lives.
Martin E. P. Seligman (americký psycholog, profesor psychologie na Pensylvánské univerzitě a 31. nejcitovanější psycholog 20. století): Well written and witty.
Frank J. Kinslow (chiropraktik a zakladatel léčitelské metody kvantové léčení. Autor knih Tajemství kvantového života nebo Tajemství okamžitého léčení. Zakladatel Kvantového unášení (Quantum Entrainment): I find your book honest, insightful and enlightening. I think your readers will benefit greatly from your labors.
Howard E. Gardner (americký vývojový psycholog, profesor na Harvardově univerzitě. Roku 2008 ho časopis Foreign Policy zařadil mezi Sto nejvlivnějších intelektuálů světa): This book is well written and might find an audience.
Bryan Reeves (uznávaný americký životní a vztahový kouč, autor knih Tell the Truth a Choose Her Every Day): Congratulations on seeing it through, that is no small feat!
Co o knize řekli beta-čtenáři:
- Čtenář by se měl připravit na hardcore.
- Místy mám pocit, že mě kopete do jater.
- Vy opravdu jdete do hloubky. Hrajete si se slovy, bavíte, zároveň napínáte, dělíte se o konkrétní životní zkušenosti – kniha je skvěle napsaná a vše se napínavě rozvíjí. Čtenář bude za pozornou četbu odměněn na mnoha úrovních.
- Měl jsem při čtení pocit, že takto asi probíhá sezení u psychologa, když se má člověk úplně otevřít.
- Taková otevřenost opravdu není běžná. Šokovalo mě, kam až jste zašel.
Za každou pomoc Vám opravdu ze srdce děkuji!!!
Ukázka z knihy:
V roce 1978 se stala jedna z největších sportovních událostí v dějinách sportu. Zbrojovka Brno vyhrála československou fotbalovou ligu. A taky jsem se v tomto roce narodil. V roce 1980, kdy byl ze světa odejit John Lennon, odešel i můj otec na rakovinu mozku. V roce 1996 jsem maturoval a život jsem měl před sebou. Bohužel jsem v té době ještě nevlastnil dalekohled. Možná proto se v roce 1999 všem mým andělům naskytl pohled, jak stojím před soudem a hrozí mi 12 let ve vězení. Bylo mi jednadvacet a… měl jsem po náladě.
(…)
Kdysi jsem chtěl jet do Austrálie. Miluji Austrálii, nikdy jsem tam nebyl. Klokani, Krokodýl Dundee, bumerang. To je moje. Měl jsem už všechno vyřízené, peníze, ubytování, vízum, krabičku poslední záchrany. Chtěl jsem tam jet na rok. Ale najednou má matka začala polehávat, stonat, vzdychat. Není mi dobře, ale jeď, já to tady budu muset nějak zvládnout. Ale mami… nene, jen jeď. Na mě se neohlížej. Samozřejmě to byla hra, další dějství divadla. Najednou jsem dostal pocit viny, že chci odjet, že tu chci nechat svou matku samotnou a opuštěnou. A najednou to ve mně začalo klíčit. A proč vlastně tak daleko? A mám tu Austrálii vlastně tak moc rád? A není to škoda peněz? A nebude tam ten rok pršet? Co když mě kousne ježura? Odjet tam přece může třeba příští rok, nebo kdykoli jindy. Kde mám ksakru ten kýbl? Zůstal jsem doma. Máma byla spokojená. A já měl na sebe vztek, že jsem neměl dost síly ji tady nechat. Že jsem neměl dost síly žít pro sebe. A ten vztek mám i dnes, po dvaceti letech! Do Austrálie jsem se samozřejmě už nikdy nedostal.
(…)
Když jsem viděl svoji ženu poprvé, líbila se mi jako žena. Byla éterická, dlouhé vlající vlasy, ladné pohyby, vnitřní tajemství. Krásný prsa a ještě hezčí zadek. A jiskra v oku. Bylo až nepřirozené, jak někdo takový jako já – vyprahlý, unavený a vlastně mrtvý – mohl vnímat tuto krásu. Ale vnímal jsem ji, protože jsem přesně takhle krásný a plný života chtěl být. Ve vězení duše se moc neopálíte, vaše oči se tam nerozzáří. O to víc jsem jí byl fascinován. Když jsem dostal možnost s ní mluvit, zjistil jsem, že si rozumíme, že z ní vyzařuje něco, co dobře znám. Proto jsem se s ní cítil dobře. A proto jsem jí chtěl. To je ona, tu chci a žádnou jinou. Až později, když už jsem toto všechno věděl, jsem se začal sám sebe ptát: Proč jsem si svou ženu vybral? Jaké byly mé skutečné důvody?
(…)
Odvaha je nezbytná. Mnoho lidi dělá odvážné činy, nad kterými se tají dech. Ale málo těchto lidí má odvahu zeptat se – jen se zeptat – proč tyto činy vůbec dělá. Vždycky mi vrtalo hlavou, proč někdo Hitlera nebo Stalina nezastřelil. Někdo z jejich okolí, kdo musel cítit bezprostřední ohrožení života. Známe příklady tisíců obyčejných lidí, kteří projevili mimořádnou odvahu a statečnost. Vojáci likvidovali kulometná hnízda, vrhali se proti přesile, často vyloženě obětovali svůj život pro druhé. Ale nenašel se nikdo, kdo by přišel k Hitlerovi nebo Stalinovi a z metru je zastřelil. Ani Stauffenberg to nedokázal, a to byl s Hitlerem v jedné místnosti. Nedělám ze sebe hrdinu od počítače. Nebyl bych těchto činů schopen, byl bych znečištěn až za ušima a mnohem dál. Jen se nad tím zamýšlím. Nad povahou odvahy a citu pro sebeobětování se. Mnoho lidí je odvážných na nepravých místech. To jejich odvahu nesnižuje, snižuje to ale její účinnost. Kdyby byl jeden odvážný na pravém místě, nemusely být miliony odvážných jinde. My tak velkou odvahu pro sebepoznávání nepotřebujeme, nikdo nás krutě nepotrestá, naopak. Ale i přesto nám něco brání zastřelit toho Hitlera v nás. Raději necháme zahynout miliony sekund našeho života.
