Zdravím přátelé.
Moje jméno je Nikola a můj příběh začal takto.
Jednou jsem chtěla pomoci třem, odrostlým koťátkům z ulice. Byla s nimi i maminka… Čertice. Tak jí lidé říkávali. Za každou cenu jsem chtěla pomoci téhle rodince. A tak jsme začali s odchytem. Skvělé, koťátka se podařilo odchytit a umístit. Ale jejich maminku ne. No a Čerticí to vše začalo.
Když už jsem se s pomocí různých lidí dostala do pozice, zajišťování a zjíšťovaní, tak jsem začala pořádně chápat ten problém, TEN PROBLÉM přemnožených, zubožených, na pom kraji sil, všech koček z ulice.
Naší milovanou Čertici jsme se pokoušeli dlouho zajistit, povedlo se však až po dvou letech a k tomu byla opět březí. Jupí, máme jí, čeká na ní teta, bude v bezpečí, konečně bude ošetřená a tak dále. Jásali jsme, že se naše holka konečně umoudřila a že už sama vyhledala pomoc. Jenže. Pak přišla smutná zpráva. Bohužel, jak byla dlouhých osm let venku ( podle informací ) a to bez pomoci, nemocná, tak následně pak usla na věky. Tak to bolelo, že jsem nechtěla vůbec nic řešit. Ale.. Řekla jsem si. Nemůžu koukat na to, jak další kočičky trpí. Začala jsem tedy pomáhat ještě více. Krmit všechny hladové, hledat jim umístění, aby se dostali do bezpečí a netrpěly jako ona.
Založila jsem tedy i stránky, Kladenské kočky, kde sdílím příběhy těch, kteří nám prošli rukama a zároveň, naše skupinka slouží ke ztraceným a nalezeným kočkám na Kladně.
Teď už to je asi třetím rokem, co se na Kladensku snažím pomáhat bezprizorním kočičkám. Zpočátku to bylo pouze tak, že když se naskytlo volné místo v útulku, depozitu a podobně, kočičky jsem zajištovala a odvážela do útulků.
Poslední dva roky jsem začala i kočičky zajišťovat k nám domů, do naší, dobrovolné péče, jelikož je poslední dobou problém zvířátko kamkoliv umístit! Je jich strašně moc. :(
Za poslední rok a něco, se ke mě přidal i moc hodný strejda Roman, který pracuje v jednom z areálu, kde je bohužel spousta koček bez pomoci. A jak víme, tak se na takových místech kočky neskutečně množí.
Samozřejmě, že už jsme pomohli pár kočičkám odtamtud. Opět, když se uvolnilo místo v jednom spolku nebo depozitu, tak se převezli nějaké tam. Ale také jsme vzali i pod svá křídla pár kočiček. A pak to všechno začalo.
Začali jsme pomáhat ještě o něco víc.
Přivezli jsme si z areálu domů, do péče, dospělou kočičku, s podchycenými ledvinami, zánětem močového měchýře, zánětem dásní ( autoimunita ) která nás trápí do teď, následně dvouměsíční Mihrimah ( už je velká ), s masivním začervením, sametkami a stále bojujeme s nějakým zánětem v očích. A jako poslední, náš první nejhorší případ, je Mickey a Minnie. Tihle sourozenci na tom byli úplně nejhůře. Stačí se kouknout na hlavní fotografii.
Byli slepí, začervení, nemocní.. Do teď nás trápí dychací potíže.
Zřídili jsme transparentní účet pro ně, Kladenské kočky. Začali jsme dělat i aukce. Aby bylo na veškerou péči.
Ale proč zmiňuji ty, co máme v péči?
Protože v tom areálu, je každá druhá kočička na tom takhle špatně. Naše největší přání však je, abychom pomohli aspoň dalším dvaceti, o kterých zhruba víme. Chceme jim pomoci od bolesti, utrpení. Pak je necháme vykastrovat a až by byli fit, budeme jim hledat nové, milující domovy.
ALE…
V tuhle chvíli nám finance už nestačí. Jsme vyčerpaní s financemi.
Základní testy na FiV, FeLV – vychází okolo 1 000 kč. Testy na Chlamýdie, Mikoplazmu, HerpesVirus – 1 210 KČ. Kastrace kočičky – okolo 1 500 KČ. Celkový krevní obraz – okolo 2 000 KČ.
A to jsou jen malé položky. Kde máme jídlo, kočkolit, jiné vyšetření, když je potřeba.
