Představení sbírky
Krásný den všem.
Skončily senoseče a s nimi i desetitisíce nevinných životů. V květnu a červnu se rodí mláďata a ukrývají se v lukách a na polích. Výborný úkryt před predátory, dokud nepřijde predátor největší – člověk se sekačkami, které přináší smrt. Před nimi se dokáží právě narozená mláďata jen přikrčit, jak jim velí instinkt. To bohužel nestačí. V „lepším“ případě nastane smrt okamžitě, v tom horším několik hodin trpí v bolestech. A následně trpí i jejich matky, které svá mláďata objeví bez známek života. Jen člověk může změnit to, co udělá člověk. Viděli jsme čerstvě narozená srnčata, která se nám podařilo zachránit, brečeli nad posečenými, kterým se pomoci nedostalo.
Vyrazili jsme do terénu, abychom se naučili zachraňovat. Následně založili v Bílých Karpatech skupinu a začali spolupracovat se zemědělci, myslivci, dobrovolníky a zachránili první srnčátka. Zjistili jsme, že někdy stačí jen projít louky blízko lesa, remízků.
Největším pomocníkem je ovšem dron s termovizí, který dokáže v krátkém čase najít všechny živé tvory, a tím jim dát větší šanci.
Prosíme Vás, pomozte nám zachránit další mláďata.
Komu pomůžeme?
Mláďatům a dalším zvířatům, která se schovávají v lukách a na polích. Díky dronu budou vidět i ve vysoké trávě a můžeme je najít, schovat do boxů a přenést na dobu seče do bezpečí. Po skončení seče budou opět vypuštěna, aby si je maminka mohla najít a odvést.
Maminkám všech mláďat, aby je i po seči našly živé a zdravé.
Všem, kteří mají rádi život ve všech podobách a s pokorou ho chrání, kteří vnímají přírodu jako svůj domov a sdílí ho s láskou se vším živým.
Dobrovolníkům, kteří bez nároku na odměnu vstávají za rozbřesku a za pomoci dronu nacházejí srnčata i další zvěř, odnáší a vyhání je do bezpečí a po sečích mláďata i vypouští zpět do přírody. Zemědělcům, kteří včas seče hlásí a spolupracují s dobrovolníky i myslivci, aby měli čisté seno a senáž. Myslivcům, kteří mají svůj terén v oku, ale ve vysoké trávě jim srnčata nepomůže najít ani dalekohled, avšak díky dronu a následné záchraně se mohou těšit ze zvěře ve své honitbě.
Sami sobě – to, že si něco odepřeme a věnujeme tím život bezbrannému zvířeti, nám dává hřejivý pocit a spojuje nás to s dalšími.
