Komu pomůžeme?

Pomůžete Kátě, tedy mě. Momentálně žiji v obci na okraji Prahy v téměř bezbariérové garsonce. Bydlím zde přibližně rok a půl. Byteček jsem si našla až poté, co jsem díky svým zdravotním potížím a handicapu musela opustit ten svůj předchozí v Praze. V bytě nebydlím sama, ale s pejskem. Ze začátku jsem si vůbec nedokázala představit, že při tom všem co mě potkalo, zvládnu ještě starost o psíka. Ale zatím se mi to tak nějak daří. Jsem ráda, že ho mám. Často mi jeho přítomnost pomáhá překonat  dlouhé chvíle samoty i splíny, které na mě občas doléhají.                                                             

To, že mám cukrovku mi zjistili už ve čtrnácti letech. Takže vlastně letos budeme mí výročí! Kulatých třicet let, co spolu vedeme nikdy nekončící boj. Do doby, než před dvěma lety tahle zákeřná potvora začala mít nade mnou převahu, jsem žila celkem normálně. Pravda, sice s různým omezením třeba v podobě diabetické diety, nebo aplikací inzulinu. Ale jinak, když se na to podívám zpětně a dnešním pohledem, tak jsem žila celkem pěkný a plnohodnotný život. Po tom, co mi osud takto naložil, se můj život otočil o 180 stupňů. Z dříve samostatné , pracující a aktivní ženské, se spoustou zájmů a aktivit, je ze mě vozíčkářka na dialýze s invalidním důchodem. Zní to hrozně! Ale víte co? Říká se, že život je boj, a já ho ještě nechci vzdát!                                 

Je mi jasné, že většina aktivit, které jsem měla spojené s pohybem a sportem je a zůstane pro mě již nedostupná. Třeba jízda na kole, inline brusle, nebo lyže. Ale co jsem vždy milovala a milovat nepřestanu je příroda. Příroda a věci s ní spojené. Vždy, když jsem měla o víkendu volno a čas, nejraději jsem se sbalila a vyrazila někam ven. Po tom všem týdenním pracovním shonu jsem si jezdila prostě vyčistit hlavu a dobít své vnitřní baterky. Bylo úplně jedno, jestli do lesa na houby, nebo někam k vodě či do kopců. Cesta do přírody a pobyt v přírodě je jedna z věcí, kterou by mi nákup vozidla znovu umožnil. Samozřejmě denní používání auta, by bylo pro mě, až neskutečným ulehčením při mé dopravě.  Ať už třeba při návštěvě zdravotnických zařízení, kterých mám spoustu, tak třeba jen při obyčejném běžném nákupu. Byla bych neskutečně šťastná a vděčná, pokud bych ke svým čtyřem malým kolečkům na vozíčku mohla přidat i ty velká u auta, které mi umožní svobodný pohyb a tím i kvalitnější život.                                                                                                                                                   

Pokud jste dočetli až sem, tak vám moc děkuji minimálně za čas, který jste věnovali mě a mému příběhu. A jestli jste se rozhodli mě podpořit v mojí sbírce, tak není dost slov, kterými bych vyjádřila své poděkování. Poděkování a hluboká velká úcta patří vám všem, kteří jste i v dnešní době ochotni pomoci nejenom snad mě, ale i ostatním lidem kteří se nacházejí v těžké životní situaci.                                 

Přeji vám jen krásné slunečné dny a opatrujte se.         

Vaše Kačka

Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?

Vybraná částka bude použita na zakoupení staršího vozu se speciální úpravu pro nájezd elektrického invalidního vozíku. Chtěla bych v něm převážet i mobilní dialyzační jednotku. Ceny těchto vozů jsou bohužel vysoké. Pouze cena homologované rampy se pohybuje v rozmezí dvě stě až třista tisíc. Proto tedy je pro mě myslím reálný pouze ojetý vůz. Záleží však pouze na štědrosti případných dárců. Jestliže se podaří vybrat pouze menší částka, použiji i tak tyto peníze jako příspěvek a základ ke koupi vozu. Pokud by se mi snad podařilo vybrat větší sumu peněz, tak bych ji použila k nákupu vozu novějšího. Případně zbylé finanční prostředky by byly zcela jistě použity zde, ve prospěch některé z dalších sbírek.                       

Každá, byť i nepatrná částka, kterou se snad rozhodnete mi pomoci, se počítá a já vám za ní budu moc vděčná. ♥️