Představení projektu

Ráda bych vydala deníky, které jsem během 20 let psala na koleně na cestách po Latinské Americe.

Zažila jsem oslavu karnevalu V Brazílii s partou Brazilců.

Projela místní dopravou méně turistická místa na Kubě,

Procestovala Mexiko se spaním u místních lidí přes couchsurfing

A konečně uskutečnila můj dlouho odkládaný sen poznat Peru.

Na svých cestách kromě známých míst vyhledávám hlavně přírodu a snažím se co nejvíc bavit španělsky s místními lidmi. Když vidí, že mluvím jejich řečí, vždy ožijí a začnou se chovat úplně jinak. Tak zažívám situace, do kterých se běžný turista nedostane – někdy zábavné a kuriózní, jindy trochu adrenalinové, ale rozhodně je na co vzpomínat.

Přečtěte si třeba:

– jak jsme s kamarádkou jely z Ria do Porto Seguro autobusem narvaným tančícími Brazilci a pak s kamarádem na karnevale  odtrhávali jeho mámu od černocha, se kterým se začala spontánně líbat v tančícím davu

– jak jsem na Kubě ukecala zaměstnance delfinária, aby mě pustili zaplavat si s delfíny, i když měli zavřeno

– jak jsme na karibské slavnosti v Santiago de Cuba jeli s jedním rastamanem v noci rikšou do paneláku za město navštívit jeho známé, kteří studovali na Kubě, a oni kvůli nám vzbudili i děti a prohlíželi jsme si barevné fotky

– jak jsme v Baracoa dojely na vypůjčených kolech – herkách na malou pláž, kde nás jeden místní přesvědčil, ať s ním jdeme do vojenské oblasti do indiánských jeskyní, kde jsme viděly trilobity a koupali se ve svatební cenotě

– jak jsme  v Mexiku zapomněly tašku v nočním autobuse a díky tomu přespaly v městečku, kde zrovna měly indiánky z okolí trh se sladkostmi a pak jsme musely cestovat přes Chiapas stopem, protože náš autobus zastavila stávka učitelů

– jak nás mexický obr, který sbírá hudební nástroje z celého světa, vzal na trek z městečka Puebla kolem sopek

– jak jsme nocovaly v Mexiko City u ekonoma, který bydlí vedle prezidentského paláce, hraje ve dvou kapelách a má mládenecké doupě jako od Andyho Warhola, jak jsme společně vařili a pak strávili večer vyměňováním české a mexické muziky

– jak jsme se v Meridě zúčastnily velké rodinné oslavy

– jak mě v surfařském městečku Puerto Escondido léčil místní barman ze střevní chřipky mezcalovou tequillou a pak jsme měli anglofonní večírek s Angličanem, Američanem a Australanem

– jak jsem v Peru zůstala po setmění v horách a zpět jsem si musela stopnout starého indiána na mopedu

– jak mě místní pašovali do kaňonu Colca, abych nemusela platit vstupné

a další příhody…

VZNESTE SE SE MNOU NA KŘÍDLECH KONDORA!