Pomozme Lukáškovi: příspěvek na auto pro snadnější cestu životem

Jsme čtyřčlenná rodina z Říčan u Prahy. Náš syn Lukášek, narozený v roce 2012, přišel na svět sice jen o pár týdnů dřív, ale první měsíce se vyvíjel jako běžné miminko. Až v době, kdy měl začít zvedat hlavičku, začalo být jasné, že něco není v pořádku. Rozběhl se kolotoč vyšetření, hospitalizací a nekonečného strachu, který vyústil až v kolaps manželky. Po roce obav a nejistoty nám lékaři sdělili diagnózu, která nám převrátila život naruby: Lesh-Nyhanův syndrom.

Lesh-Nyhan syndrom je vzácné genetické onemocnění způsobené absencí jednoho z klíčových enzymů v lidském těle. Následkem je hromadění kyseliny močové a závažné neurologické potíže. Příznaky zahrnují významné zpoždění psychomotorického vývoje, zvýšené svalové napětí, mimovolné pohyby a křeče, vznik močových a ledvinových kamenů, kognitivní a behaviorální poruchy, typické je nutkavé sebepoškozování. To se nejčastěji projevuje kousáním rtů, tváří a prstů.

Počet diagnostikovaných pacientů v ČR je v nižších jednotkách. Odborníci na toto onemocnění v Česku i v Nizozemí nám potvrdili, že Lukášek nebude nikdy sám chodit, sedět, jíst ani mluvit, a my jsme se museli naučit žít s realitou, kterou si žádný rodič nepřeje.

Náš domov jsme postupně přizpůsobili péči o dítě na vozíku. Nejtěžší na zvládnutí bylo sebepoškozování – řešením bylo nakonec bezpodmínečné vytrhání všech zubů, aby Lukášek dál nemohl sám sebe zraňovat. Přidaly se ledvinové kameny, které je jednou za čas potřeba odstranit, a další nutné lékařské zákroky, jejichž absolvování Lukáška vždy maximálně stresuje. Postupně se nám ale podařilo vytvořit si systém péče a v jejím každodenním zvládání se snažíme najít malé radosti, které nám pomáhají vše zvládat.

Dnes je Lukáškovi 14 let. Nesedí, nechodí, nemluví, neovládá cíleně své svaly, sám se nenají ani nenapije. Je plně odkázán na naši péči, ale je to veselý a zvídavý kluk, který miluje zejména sledování jakéhokoliv sportu – hlavně lyžování, rugby a hokeje. Navštěvuje školu při Jedličkově ústavu v Praze, kde má skvělé paní učitelky a asistentky a chodí tam moc rád.

Zažíváme lepší i horší dny, ale snažíme se, aby on i jeho starší sestra Anička měli co nejnormálnější a nejradostnější život. Žijeme přítomností a každý den bereme jako novou výzvu.

Jak Lukášek roste, je jeho přeprava čím dál náročnější. Bohužel naše staré auto nám letos na jaře dosloužilo a bez speciálně upraveného automobilu s plošinou a navíjecím systémem nezvládneme každodenní cesty do školy, k lékařům, na hipoterapie, na občasné výlety, ani za sportem, který Lukášek tolik miluje.

Pořízení auta budeme financovat pomocí příspěvku od státu a částečně z našich vlastních úspor, ale pokrýt celou částku potřebnou na pořízení a nutnou úpravu takového vozu je nad naše finanční možnosti.

Pokud by se nakonec vybralo méně, než je cílová částka, i tak všechny získané prostředky využijeme na pořízení tohoto nového vozu. Naše reálné náklady jsou sice vyšší než stanovený cíl, ale tato částka je pro nás klíčovým prvním krokem.

Pokud se vybere více, veškeré finance použijeme na doplacení zbývající ceny vozu, která se pohybuje kolem jednoho milionu korun, případně na doplacení potřebné úpravy vozu.

Z celého srdce děkujeme všem, kteří nám pomohou zůstat mobilní a dopřejí Lukáškovi dál objevovat svět, který má tak rád.