Auto pro Leonku a její babičku

Leonka je desetiletá dívenka, která neměla start do života vůbec jednoduchý. Narodila se ve 23. týdnu těhotenství a vážila pouhých 550 g. S takto předčasným narozením souviselo mnoho zdravotních komplikací – z některých se dostala, z jiných bohužel ne. Kvůli krvácení do mozku má Leonka diagnostikovanou dětskou mozkovou obrnu a spastickou diparézu.

Ihned po porodu se jí vzdala její vlastní maminka, a tak Leonka zůstala čtyři měsíce sama v inkubátoru. S tím se však nehodlala smířit její babička, která se rozhodla bojovat s osudem. Leonku si vzala do své péče a od prvního dne s ní začala cvičit Vojtovu metodu (čtyřikrát denně). Začala s ní jezdit do Janských Lázní, kde spolu od Leončina prvního roku intenzivně pracovaly na jejím motorickém vývoji. Díky jejich píli začala Leonka ve dvou a půl letech lézt po čtyřech.

Časem přestalo být cvičení účinné, a tak musela babička najít progresivnější řešení – neurorehabilitace v Sanatoriu Klimkovice. Tam Leonka dojíždí na měsíční rehabilitace třikrát ročně už od svých tří let.

Vzhledem k Leončinu handicapu je spolehlivé auto důležitou součástí jejich každodenního života – je pro ně doslova spásou! Pořízení nového vozu však není v babiččiných finančních možnostech, a proto prosí o pomoc.

Auto bude pro Leonku a její babičku velkým pomocníkem při každodenních činnostech a výrazně jim usnadní už tak složitou životní situaci.

Díky zmíněným neurorehabilitacím Leonka dosáhla velkých pokroků jak po stránce motorické, tak i mentální. Dokáže chodit s pomocí francouzských berlí, ale pouze na krátké vzdálenosti – jinak je odkázaná na invalidní vozíček.

V loňském roce podstoupila důležitou operaci obou nohou, při které jí byly prodlouženy Achillovy šlachy a stabilizováno pravé chodidlo. Po operaci strávila dlouhé tři měsíce v těžkých sádrových obvazech na lůžku. Kvůli tomu jí ochablo veškeré svalstvo, což znamenalo, že práce s ní byla mnohem náročnější. Opět jí ale pomáhají rehabilitace, které ji vracejí na nohy.

Manipulace s Leonkou je náročná a každodenní dojíždění do školy, na rehabilitace a k lékařům vyžaduje spolehlivé a prostornější auto. Je nutné, aby bylo možné naložit invalidní vozík do kufru bez nutnosti jeho skládání – tento proces je totiž zdlouhavý a pro babičku fyzicky velmi náročný. Větší kufr je rovněž potřeba pro převoz kompenzačních pomůcek a také speciálního kola LOPED, které Leonka využívá při pobytech v lázních k rehabilitaci.

Součástí jejich rodiny je také psí kamarádka Elis – fenka výmarského ohaře. Elis je pro Leonku nejen nejlepší přítelkyní, ale také obrovskou psychickou oporou. Bohužel se do současného auta nevejde zároveň s invalidním vozíkem, a tak se babička vždy musí rozhodnout, zda vezme vozík, nebo Elis.

Vybrané finanční prostředky budou použity na částečnou úhradu prostorného osobního automobilu, který umožní každodenní přepravu Leonky i všech jejích nezbytných pomůcek do školy, na rehabilitace, k lékařům a na lázeňské pobyty.

Pokud by se nepodařilo vybrat celou cílovou částku, je babička připravena chybějící částku dofinancovat půjčkou. V případě, že se podaří vybrat více, než je potřeba na pořízení vozu, budou zbývající prostředky využity na pravidelné rehabilitace.