Představení sbírky
Isabellka a Jessinka jsou 19měsíční jednovaječná dvojčátka, která se narodila o dva měsíce dříve.
Už od narození se u nich začaly objevovat zdravotní problémy a holčičky často jezdí do nemocnice a na lékařské kontroly.
Potřebovali bychom auto, protože cestování s nimi je velmi náročné.
Komu pomůžeme?
Už od začátku jejich života to byl doslova boj o přežití.
Po narození byly holčičky umístěny do inkubátoru na kyslíkové podpoře. Po měsíci a půl nás propustili domů a vše vypadalo v pořádku. Třetí den ráno jsem ale jednu z dcer vytáhla z postýlky – byla namodralá a dusila se. Okamžitě jsem volala záchranku a poskytla jí první pomoc. V nemocnici ji opět umístili do inkubátoru na dýchací podporu. Díky bohu se ji podařilo zachránit. Po 14 dnech nás propustili domů. A tím to všechno začalo.
Při kontrolách u lékařů zjistili, že jedna z dcer má špatnou jednu ledvinu. Po několika měsících jsme opět volali záchranku – dcera prodělala akutní zánět ledvin, což si vyžádalo další hospitalizaci. U druhé dcerky byla diagnostikována tachykardie, takže následovaly další návštěvy u specialistů.
21. 12. 2024 jsme opět jeli do nemocnice a u Jessinky byl zjištěn diabetes 1. typu. O tři měsíce později, 16. 3. 2025, byl diabetes diagnostikován i u Isabellky. Když jsem si 19. 3. 2025 chtěla jet vyzvednout Isabellku a manžela z nemocnice, začalo mi po cestě hořet auto. Rychle jsem vyndala druhou dcerku – naštěstí jsme se zachránili a díky pomoci dobrých lidí se podařilo požár uhasit. I tak jsme o auto přišli.
Jedna z dcer má inzulinovou pumpu, a proto jsme museli pořídit nový mobil a notebook, abychom mohli sledovat její hladinu glukózy a sdílet data s lékaři. Druhé dceři zatím pícháme inzulin perem. Obě mají kvůli předčasnému porodu oslabenou imunitu a každá nemoc výrazně zhoršuje jejich zdravotní stav – hlavně v souvislosti s diabetem. Proto je pro ně velmi rizikové cestovat veřejnou dopravou.
Všechno je velmi finančně náročné, zvlášť cestování. Lékaře máme až cca 60 km od domova. Manžel je také diabetik. Nemá řidičské oprávnění a denně dojíždí vlakem 40 km do práce. Vše tedy zůstává na mně. Pokud se nedej bože něco stane, musí být převoz do nemocnice okamžitý – a často je to jen na mně nebo volám záchranku.
