Pomohli jste Elišce, která potřebuje auto

Rodinný klub Pohoda z.s.

Jitka Vaňková

Malá Eliška se už od malička pere se životem. Kvůli těžké porodní asfixii musela být resuscitována a následně připojena na kyslík. Následně se u ní objevily novorozenecké křeče a na MRI se ukázalo krvácení do mozku. Eliška trpí kvadruparetickou formou DMO, má postižené ruce i nohy a je na vozíku.

Nyní potřebuje auto na cesty do školy na různá vyšetření, hiporehabilitační pobyty, cvičení, do lázní a na výlety.  

Ahoj všichni,

jmenuji se Eliška a je mi 11 let. Měla jsem se narodit jako zdravé miminko, bohužel  poslední den maminčina těhotenství rozhodl o celém mém životě jinak. 

První týden byl kritický, byla jsem na řízené hypotermii, napojena na kyslík a spoustu dalších hadiček a měla jsem na hlavičce velký porodní nádor. Druhý den se u mě  objevily novorozenecké křeče a na MRI se ukázalo krvácení do mozku. Nikdo nevěděl zda to zvládnu.

Rodičům bylo řečeno, že když to zvládnu zůstanu těžce postižená a že nejlepší řešení by bylo mě umístit do ústavu a pořídit si nové miminko, že já nemám budoucnost. Jak trefné. Mamka to ale nevzdala, i když v šestinedělí se jí v hlavě děli všelijaké zmatky. Po tom, co se stalo a byla okolím tlačena k mému umístění do ústavu věděla, že se mě nemůže vzdát a být další, kdo mi v životě ublíží.

Po měsíci, kdy mamka za mnou každý den docházela na JIP a já již nepotřebovala kyslík, jsem byla umístěna mezi nedonošené dětičky. Tam jsem nějakou dobu pobyla, protože jsem neuměla sát a tím pádem jsem měla zavedenou sondu do nosu a bříška a takto přijímala umělou výživu.

Mamince kvůli jejímu psychickému stavu nedovolili, aby si mě vzala domů, a tak mi táta našel místo v dětském domově, kde se starali o děti s hendikepem a věděli co se mnou. Také souhlasili, že se budou snažit mě učit pít a při tom i sondovat, když mi to nepůjde.

Maminka za mnou každý den dojížděla a děla vše co mohla, rehabilitovala, učila mě pít různými druhy saviček, chovala mě, prostě jako bych byla doma. Nakonec se to mamince trochu povedlo něco málo jsem vypila a nemusela jsem mít nadále sondu. Mamka se trochu srovnala a vzala si mě domů. A začal kolotoč všech další vyšetření a rehabilitace, které zatím i v mém věku neskončily.

Má diagnóza je DMO kvadruparetická forma, mám postižené ruce i nohy jsem na vozíku. Sama nezvládnu nic, ke všemu potřebuji asistenci. Díky krvácení do mozku mám CVI sluchu a zraku, epilepsii a jsem inkontinenční. Nemluvím a díky tomu, že nemám ani hrubou motoriku, tak nezvládám ani znakovou řeč, Domluvit se se mnou je někdy pěkný oříšek. 

Peníze by byly použity na zakoupení většího vozidla, abych mohla sedět vzadu na vozíku a mamka mě nemusela posazovat do sedačky, a pak skládat vozík do kufru. Již není nejmladší a díky dennodennímu zdvihání a nošení mě, má již nějaké zdravotní problémy a já potřebuji aby byla co nejdéle schopná se o mě starat a pomáhat mi. Sama to nezvládnu.

Auto jsou mé zdravé nohy, bohužel díky CVI sluchu zvládám cestu jen autem a to do školy na různá vyšetření, hiporehabilitační pobyty, cvičení a do lázní. Ráda jezdím na výlety a mamka je takový blázen, že když se někam nedostanu vozíkem, tak mě vezme na záda a jdeme třeba na věž a nebo do podzemí. Prý dokud mě unese abych si to také zažila.

Pokud by se ve sbírce vybralo více peněz, budou použité na pneumatiky nebo nájezdovou rampu. Nebo by jsme si vybrali  nějakou probíhající  sbírku a převedli zbytek financi na ní. Pokud by se nevybrala celá částka stále by byla použita na nákup vozidla, které nutně potřebujeme.

Pokud se někdo rozhodnete mi pomoc přispěním na další mojí pomůcku k ulehčení života nejen mě, ale také hlavně mamce budu vám neskutečně vděčná.

Děkuji!

Eliška