Dori se narodila v květnu roku 2019 jako zdravé miminko, ale ,,zdraví" jí vydrželo pouze 2 dny, kdy byl zjištěn rozštěp tvrdého+ měkké patra. Následovala řada vyšetření, kde jí bylo diagnostikována Pierre robinova sekvence, také začala cvičit Vojtovku.
Od narození měla velké problémy s příjmem mléka, neuměla v sobě skoro nic udržet, měla silný reflux a polykací poruchu. Krmit jsme ji museli speciální lahví Habermann – aktivně vstřikovat do úst až do krku, ale i tak nám krmení zabralo 1,5 hodiny – 70 ml. Krmilo se celý den po 2 hodinách. Dori stále nepřibírala a tak se jí začalo dávkovat Infasource, které je nutričně bohatější, taky se ke krmen přidal pláč a hysterie následovalo úplné odmítání stravy, z toho důvodů byla několikrát hospitalizována. S krmením byl boj, ani s příkrmy nepřišlo zlepšení, brečela na každou lžičku. Stále jsme doufali, že s operací patra přijdou lepší zítřky. operaci měla plánovanou v 11 měsících, ale přišel COVID- 19 a s ním rušení plánovaných výkonů, operace byla zrušena náhradní termín měla posunut o 3 měsíce, pro někoho chvilka pro nás neskutečně daleko. Po zahojení z operace se Dori naučila sama pít brčkem, postupně začala ochutnávat nová jídla v 18 měsících zjistila, že má hlad! Dodnes se však se stravou nemůže rovnat vrstevníkům, pije stéle mléko. Má své specifické požadavky na jídlo. Dori má však i jiné zdravotní problémy, má opožděnou hrubou motoriku chodit začala až v 18 měsících, její chůze stále připomíná kačenku, má problémy na nerovném povrchu i doma stále zakopává, ujde krátké vzdálenosti, spousty věcí se bojí, neumí synchronizovat pohyb, stále nevyjde sama schody.
Má diagnostikované ADHD s tím jsou spojeny časté agresivní záchvaty, cestovat MHD je velmi těžké až nemožné, schopností projevu slova a chápáním je na úrovní 18–21 měsíce. Musíme s ní tedy jednat jako jako s 1,5 rok starým dítětem a dodržovat řád. Trpí lehkou neurovývojovou poruchou, vývojovou dysfázií a dyspraxií, také nerovnoměrným vývojem. Nyní začneme navštěvovat klinického psychologa, který by měl Dorince pomoci, zvládat své agresivní chování, taky by mohla lépe spinkat, protože trpí nespavostí v noci dělá 2–3 hodinové pauzy, zbytek noci probrečí, potřebuje nás cítit, spí spíše na nás než v posteli, často nás úzkostně škrtí.
Dori je ,,díky" svým zdravotním obtížím těžko ovladatelná, nerozumí nám a tak je velmi těžké cokoliv vysvětlit, že nám má dát ruku a že kolem nás jezdí auta, ve městě, kde je velký shluk lidí je často zmatená, vytrhává se z ruky, chce vbíhat do silnice, propadá vzteku, velmi často se setkáváme s lidmi, kteří na Dorinku křičí, že je nevychovaná, rozmazlená, tohle se přece mamince nedělá a podobně, což nám na situaci, když se bojíme, aby se nezranila moc nepřidá. Dorinka má také problém s pochopením, že někde musí chodit oblečená a tak je velký problém ji obléknout, vyžaduje být skoro všude úplně nahatá, též na nočník si dojde pokud, je úplně svléknuta a v prostředí, kde se cítí bezpečně, proto návštěvy lékařů pečlivě plánujeme, aby nebyla dlouho mimo domov a mohla si za včas dojit na záchod, protože potom odkládá mikci i několik hodin což není dobré.
