První bych Vám ráda představila syna jmenuje se Martin a je to opravdu milý a úžasný kluk, který od malička je opravdu velmi citlivý a od nástupu na základní školu začal trpět úzkostnými stavy a začal koloběh poraden, kde se zjistilo silné ADHD, emoční labilita a porucha učení, ale bohužel měl před třemi lety smůlu a byl v nesprávný čas na nesprávném místě.Jel vlakem domů a cizí muž ho chtěl odvést pryč naštěstí si toho všimla jedna paní a Martinovi pomohla , bohužel po několika hodinách na policii , se pachatel dodnes nenašel .Ten den Martinovi obrátil život vzhůru nohama, přestal chodit mezi lidi, měl z nich panickou hrůzu, záchvaty úzkosti, které se postupně měnili v agresivitu. Následovalo vyšetření na psychiatrii a medikace, bohužel se medikace musela nejednou měnit a Martin prakticky celou 6.tridu byl doma. Měli jsme podanou žádost na dětské psychiatrii, bohužel trvalo skoro rok než ho vzali. Opakoval 6.třídu a absolvoval měsíc v Bohnicích, ani to nemělo moc úspěchu. Pokračovali záchvaty agrese, deprese a úzkosti. V září po nástupu do školy se mu děti smály ,že byl v léčebně a Martin to těžce nesl, odmítal brát léky a to vedlo k záchvatu, kdy byl mimo a nevěděl co se s ním děje, musela jsem zavolat záchranku . Martin byl hospitalizován 3 týdny na psychiatrii v Motole. Tam odsud následovali terapie v centrum duševního zdraví, kde jsou úžasní terapeuti a psychiatři, jsme za to moc vděčný. Jde o státní zařízení a bohužel mají tolik pacientů, že terapie jsou jednou za měsíc, někdy déle. MHD to máme přes hodinu cesty, to bohužel Martina tak vyčerpá psychicky, protože se bojí lidí, že není moc schopen spolupracovat. Martin, ale potřebuje, co nejdříve intenzivní terapie, které jsou finančně nákladné. A ráda bych mu zařídila i doučovatele, který by mu pomohl doma, když má špatné dny a nezvládá jít do školy.
A teď něco málo k dceři jmenuje se Lily jsou jí 4roky a je z dvojčat . Narodila se s braškou o dva měsíce dříve akutní sekcí. Když jí byl rok a půl ráno vstala a měla úplně zavřené levé oko, byla apatická a nekomunikovala. Ihned jsme jeli do Motolské nemocnice, kde nás hospitalizovali.
Po magnetické rezonanci a lumbální punkci nám bylo sděleno, že má dcera meningoencefalitidu a nález na třetím očním nervy. Strávili jsme měsíc v nemocnici. Prvních 14 dní jen na kapačkách, ocicko se postupně začalo otvírat. Po další lumbálce bylo zjištěno, že neuroinfekce zmizela, ale kontrolní MR mozku ukázala, že nález přetrvává. Následovalo spoustu dalších vyšetření na onkologii, genetice, hematologii, další tři hospitalizace, když se konečně zjistilo, že jde o benigní tumor, který vyrostl o další 3mm.
Dcera je pravidelně sledována v Motole na onkologii, neurologii a neurochirgii. Bohužel povinné očkování ji způsobilo recidivu a oko se opět zavřelo, další měsíc v nemocnici. A totéž se bohužel opakovalo v září, kdy dcera nastoupila poprvé do školky a po 14ti dnech chytla chřipku, oko opět přestalo reagovat a znova hospitalizace. Bohužel nám paní doktorka sdělila, že na 90% každá infekce, vir, bakterie ji tohle způsobí. Takže jsem s ní doma, bohužel do školky zatím nemůže.
Mám požádáno už čtyři měsíce o příspěvek na péči na Martina a Lily, bohužel peníze zatím nepřišly a já nemohu dát synovi terapie navíc. A to auto by nám opravdu velmi pomohlo, všechny ty vyšetření a terapie jsou pro obě děti dost náročné, hlavně pro syna, který nezvládá MHD, kde jsou cizí lidé. Lily v lednu čeká další kolečko všech těch vyšetření a hospitalizace. V září bohužel byl hospitalizován jak Martin tak i Lily ve stejnou dobu a bylo náročné jezdit mezi odděleníma a domovem a sebou ještě malého syna. Mám celkem čtyři děti 4letá dvojčata, 8letou dceru a Martina. Nikdy jsem si nemyslela, že budu v situaci, kdy budu muset požádat o pomoc . Vždycky jsme se snažila pomáhat těm kdo to potřeboval, jak lidem tak zvířátkům. Ale teď jsem bohužel opravdu úplně na dně a už nevím kudy a jak dál. Všem moc děkuji kdo si přečetl náš příběh. A budeme moc vděčný za každého kdo se rozhodne nám pomoci 🙏 .
