Komu pomůžeme?

Dnes je Michalovi 33 let, je to veselý, společenský, mladý muž, který vždy rozdává úsměv a dokáže každého přenést na svou pozitivní vlnu života. A to i přes svůj těžký životní příběh.

Začátkem roku 2024 však Míša prodělal těžký zápal plic. Dlouhé dny a noci strávil v nemocnici.  V beznaději.

“ Lékaři nás připravovali na to nejhorší,“ vzpomíná maminka. „Bála jsem se, že už se Míša domů niikdy nevrátí.“

 Po dlouhých týdnech Míšu přeložili na oddělení následné intenzivní péče Chronicare v Brně.  Tam Míšu začali pomalu učit dýchat bez plicního ventilátoru. „Každá hodina bez přístrojů byla obrovský úspěch a pro nás šance dostat se opět domů. Krůček za krůčkem jsme se jednoho dne ocitli v cílové rovince a Míša mohl opět domů.“ Bez ventilátoru, bez kyslíku….jak za starých časů!

Zázrak? Ano, pro nás každý den, který můžeme prožít společně jako rodina.“

Celá rodina se snaží, aby Michalovi poskytli ten nejlepší život, jaké si každé dítě zaslouží. Děláme maximum pro to, aby byl v životě veselý a nestrádal.

Je nám všem jasné, jak náročný fyzicky a psychicky jejich život je. A oni si nestěžují. Život se Dvorských nezeptal, zda chtějí být silní, život je prostě donutil být silnými.

Proto jsme se jim rozhodli pomoct.

Pomozte nám poslat Michalovi zprávu, že nebojuje sám.

Děkujeme vám za každý dar a každou projevenou laskavost. Vaše solidarita je pro rodinu Dvorských zdrojem síly v těžkých časech.

Vaše podpora je nedocenitelná. Ze srdce Vám děkujeme za Vaši štědrost.

S vděčností kolektiv Chronicare

Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?

Tím správným hnacím motorem v životě Míšu jsou jeho nejbližší přátelé a rodina, protože každý okamžik, který s nimi stráví, mu velmi pomáhá. To, s čím teď můžeme Míšovi pomoci my všichni je vybrání potřebné částky na speciální stoleček na jeho invalidní vozík, aby mohl cvičit a trénovat motoriku.

Peníze ze sbírky budou využity na zaplacení intenzivní terapie a další služeb, které pomůžou Míšovi s psychosomatickou resocializaci a reintegraci.

Ne náhodou se děti s MO přirovnávají k vrcholovým sportovcům, protože stejně jako takový Jaromír Jágr i oni denně několik hodin v kuse velmi tvrdě trénují. A tento trénink má své výsledky. Člověk s mozkovou obrnou totiž potřebuje trénovat i jemnou motoriku.

Peníze, které by momentálně rodina nevyužila by uložili na Michalův účet, protože do krátké budoucnosti budou potřeba další výdaje s péčí spojené, jako třeba speciální zdravotnický materiál, který nehradí pojišťovna.