Asistenční pes, který mi pomůže žít, ne jen přežívat

Uvězněná mezi “čtyřmi stěnami” – těžká úzkostně-depresivní porucha mne paralyzuje tak, že nejsem schopná fungovat samostatně ani v těch nejjednodušších každodenních činnostech. 

Ráda bych byla alespoň trochu nezávislá, svobodná. A asistenční pes je cestou k tomu, aby to tak bylo. Pomohl by mi zvládat úzkosti, paniku a halucinace, doprovázel by mě na veřejnosti a pomohl mi znovu získat klid, bezpečí a samostatnost.

Na jeho pořízení a výcvik, který zajistí organizace Asistenční psi z.s. www.asistencnipsi.com, je potřeba 250 000 Kč.

Každá pomoc – finanční i sdílením – mě přiblíží k životu bez neustálého strachu.

Jmenuji se Jana a je mi 21 let. Můj život je poznamenán bojem s farmakorezistentními psychickými potížemi – generalizovanou úzkostnou poruchou, periodickou depresivní poruchou (v těžkých fázích s psychotickými příznaky) a emočně nestabilní poruchou osobnosti, které mi znemožňují běžně fungovat především mimo domov. Jsem od 14 let medikovaná. A prošla jsem různými způsoby léčby a deseti hospitalizacemi na psychiatrii.

Mám problém chodit sama po ulici, nakupovat nebo i večer dojít do jiné místnosti. Mívám ataky těžké úzkosti a paniky, objevují se i halucinace a stavy, kdy se odděluji od reality. Kvůli těmto problémům jsem musela ukončit studium a jsem závislá na pomoci rodiny a partnera.

Po poslední hospitalizaci se můj stav zlepšil a zvládám nyní pracovat v chráněné dílně na hypoterapeutické farmě. Přítomnost zvířat mě velmi uklidňuje a dává mým dnům smysl. Bohužel se tam stále nedokážu dostat sama – i přes snahu blízkých je pro mě cesta mezi lidmi, po ulici nebo i v přírodě,bez doprovodu nemožná.

Proč potřebuji asistenčního psa

Vyzkoušela jsem, že mě dokáže výrazně zklidnit náš starší rodinný pes. V nejtěžších chvílích mě dokáže přivést zpět do reality. Není ale možné, aby mi byl skutečnou oporou v běžném životě – je už starý a nemůže mě doprovázet všude.

Asistenční pes, kterého mi pomůže vycvičit organizace Asistenční psi z. s., by pro mě znamenala zásadní změnu. Pomáhal by mi:

• rozpoznat a zklidnit přicházející úzkost či panickou ataku• „uzemnit“ mě při disociaci nebo halucinacích• upozornit mě na realitu, když začnu ztrácet kontakt s okolím• chránit mě před sebepoškozováním• doprovázet mě na veřejnosti a při cestování MHD• vytvářet fyzickou bariéru mezi mnou a cizími lidmi• pomáhat mi udržovat denní rutinu a bezpečí i v noci – třeba když si chci dojít pro vodu nebo na toaletu.

Jak by se změnil můj život
S tímto pejskem bych mohla získat mnohem větší samostatnost. Mohla bych jít sama do práce, mohla bych nakoupit, cestovat, nebýt neustále závislá na rodičích. Místo strachu ze samoty či chaosu v hlavě bych měla oporu – živou bytost, která mě podrží, když už slova nestačí.

Na co sbírám

Peníze pokryjí celkové náklady na přípravu asistenčního terapeutického psa, kterého mi vycvičí organizace Asistenční psi z.s. www.asistencnipsi.com. Každý příspěvek — i malý — pro mne znamená krok blíž k tomu, abych mohla žít bezpečněji a svobodněji.

Na úvodní fotce jsem já a Sisi, již se našel vhodný pejsek k výcviku. Výcvik již začal a je potvrzeno, že fenečka Sisi bude schopná se naučit pomáhat mi v mém životě. 

Pokud by se nevybrala celá částka, i tak se peníze na pejska použijí, pokud vyšší, použijí se peníze pro dalšího člověka, který potřebuje asistenčního psa.

Závěrem

Už několik let bojuji se svými nemocemi, ale nechci se vzdát naděje na život.
Díky terapii, práci se zvířaty a podpoře blízkých se pomalu zvedám, ale asistenční pes by pro mě znamenal opravdovou možnost žít bezpečněji, svobodněji a s menším strachem.

Budu nesmírně vděčná za jakoukoli pomoc – finanční i za sdílení mého příběhu.
Děkuji vám, že mi pomáháte znovu najít klid a odvahu žít.

Pomozte mi, prosím, udělat první samostatné kroky.

Děkuji Vám, že jste si našli čas přečíst můj příběh. Věřím, že s Vaší podporou a s pomocí statečného psa budu mít šanci na nový začátek – na život, ve kterém nejsem jen přeživší, ale skutečně žiji. Prosím, pomozte mi udělat první krok.