Představení sbírky
Těšil jsem se, co přinese léto a užíval si to, jak mě slunce hřeje v kožíšku. Život byl fajn. Jenže pak se všechno ošklivě pokazilo…
Jmenuju se Áron a hrozně moc potřebuji vaši pomoc.
1. června 2021 jsem si utrhl vaz na pravé zadní noze. Musel jsem na operaci, hrozně jsem se bál, ale panička říkala, že to bude dobrý. Doufal jsem, že tohle bude moje jediná operace, že pak se mi noha zahojí a všechno bude v pořádku. Nebylo.
Když se po několika měsících noha znovu otevřela, čekalo mě, moji paničku i pana doktora příšerné zjištění – kost byla z velké části úplně rozežraná. Bylo to, jako kdyby se proměnila v bláto… Během první operace se mi totiž do nohy dostal multirezistentní stafylokok (MRSA).
Pan doktor mi nedával žádnou naději, volal paničce a chtěl mě utratit. Moje máma ve mně ale ani na vteřinu nepřestala věřit a rozhodla se, že udělá všechno pro to, aby mě zachránila.
Jediný způsob, jak bojovat s tou hroznou bakterií, co mi požírala kosti, představoval bakteriofág, který se u nás nedá sehnat. Pro moji paničku ale žádná překážka není dost velká, a nakonec se jí ho pro mě podařilo sehnat v Kyjevě a přes všechny překážky dostat až do Prahy.
Nohu jsem měl v té době zpevněnou kovou konstrukcí, která trčela z kosti ven. Musel jsem užívat spoustu léků, ale bojoval jsem. Každý den s mojí paničkou pro mě byl malým vítězstvím.
Konstrukce se ale postupně začala hýbat, až jsem musel na další operaci. Během té mi pan doktor do zbytku kosti transplantoval kostní štěp z prasete. Několik měsíců jsem musel mít sádru, kterou bylo potřeba třikrát týdně měnit, protože rána byla celou tu dobu otevřená. Na veterině jsem byl tou dobou prakticky jako doma. Teprve v květnu 2022, necelý rok po první operaci, se rána poprvé za celou dobu úplně uzavřela. Byla to velká úleva!
Mohl jsem díky tomu začít chodit na hydroterapie, které mi hrozně moc pomáhají, abych nohu zase rozhýbal. Konečně jsem měl pocit, že se věci obrací k lepšímu. Že to snad opravdu dokážu! Vydrželo to ale jen pár měsíců, než se ta hrozná bakterie dostala i do druhé zadní nohy…
Můj boj tak pokračuje dál, ale já se nevzdávám. Miluju svoji mámu, miluju život. Bez boje nikam neodejdu.
Aron
Komu pomůžeme?
V prvé řadě pomůžete Aronkovi. Pejskovi, který se i přes všechny těžkosti raduje z každého dne a každého pohlazení. Ani v těch nejhorších chvílích mu z očí nezmizela naděje.
Pro mě je Aron neodmyslitelná součást rodiny. Taky je to ale nejlepší kamarád našeho šestiletého souseda Alexe, který má vývojovou dysfázii a nemluví. Aron pro něj moc znamená – na rozdíl od dětí ve školce mu totiž vůbec nevadí, že si nemůžou povídat. Pomocí Aronkovi tak pomůžete i jemu.
Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?
Veterinární péče o Aronka stála a pořád stojí hrozně peněz – v tuhle chvíli je to už víc než 300 000 Kč. Lidé z okolí mě nechápou – vždyť bych si za ty peníze mohla s přehledem koupit třeba luxusní auto. Pro mě je ale Aronův život nedocenitelný. Je to můj nejlepší přítel, milovaný člen rodiny a kus mého srdce. Udělala bych pro něj cokoliv. Jenže sama už to dál nezvládnu.
Vždycky jsem to byla já, kdo pomáhá a přispívá těm, kteří to potřebují. Nikdy mě nenapadlo, že se jednou octnu v situaci, kdy budu potřebovat pomoct. Už mi ale nemá kdo půjčit a možnosti mi začínají docházet…
Neprosím vás o pomoc pro sebe, ale hlavně pro Aronka. Veškeré peníze půjdou jen a pouze jemu – na léky, návštěvy veteriny, všechno, co bude potřebovat. Je to úžasný a statečný pejsek, který ze všech sil bojuje a nevzdává se. Prosím, pomozte nám. 🙏
Děkuji za každý příspěvek.
Oksana, Aronkova milující maminka
