Povídky jsou určené pro malé děti, jako motivace k tomu, že mohou být kýmkoliv budou chtít být, jen si stačí za tím jít a něco pro to udělat.
Věřím, že každý se může stát kýmkoliv chce, když si za tím jde. Máme doma dva kocoury a jednu kočku. I když je bílá a vypadá nevinně, tak se občas chová jako by jí posedl satan. Ať už začala běhat po pokoji, dělala si ze mě trampolínu, boje se staršími brášky, ať už udělala cokoliv, vždy jsem vyslovila otázku, zda je ta kočka normální. Odpovědí mého partnera bylo, že není, že je naše. Jednou si lehla na škrábadlo a stále se na mě dívala a dělala různé pózy. Zeptala jsem se jí, zda si zase hraje na modelku. Druhý den lítala po bytě a tak jsem se jí zeptala, zda trénuje sprinty na olympiádu. A v ten moment mě to napadlo. Napíši o ní povídky. Toto kotě má něco do sebe a tak jsem chtěla o ní něco napsat, ale že by to byli zrovna takové povídky, tak to by mě nikdy nenapadlo. Byla mi inspirací pro tuto knihu.
