Mám doma takové kartičky – jmenují se Smysluplné otázky. A jsou v nich (ha!) smysluplné otázky. Třeba: Co tě v životě činí nejvíc šťastnou? Je něco, po čem dlouhodobě toužíš? Jaký je nejlepší dárek, který ti někdo může dát? Kde nacházíš klid? Co je pro tebe krásné? Zjistila jsem, že skoro na každou otázku odpovídám “Hudba”. 💛
Zpívám odmalička a pořád. Protančila a prozpívala jsem se několika milovanými brněnskými folklorními soubory (Javorníček, Javorník a VSLPT Pol'ana), v dospívání byla součástí pop-rockové kapely, naučila se sama hrát na kytaru, abych si mohla tajně zapět svou oblíbenou hudbu, do hospod jsem chodila v podstatě jen když tam byl hudební večírek. Vlastně jsem i změnila práci z indoor architektky na outdoor restaurátorku památek mimo jiné proto, abych si u práce mohla zpívat. Poslední roky jsem moc ráda zpěvačkou v brněnské alternativní kapele “3+”. A teď se klube na svět moje první samostatné album.
Děkuju, že jste u toho!
SNĚNÍ
Asi jsem uvnitř vždycky tušila, že se to jednou stane. Hudba je můj život a snění můj denní chleba. Ale znáte to – někdy je těžké takový sen vůbec nahlas vyslovit, natož ho uskutečnit. Vždyť lidí, kteří by chtěli stvořit a vydat svou hudbu, na světě je – proč by se to mělo podařit zrovna mně? A tak jsem si spoustu let hrála jen tak pro sebe doma. Postupně jsem ale zatoužila krásu svých oblíbených písní šířit dál, začala se osmělovat a občas se chopila kytary i mimo svůj pokoj. A pak se v mém životě zjevilo uskupení nazvané “Kytary v Brně”. Začalo to nevinným setkáním pár zpěvu chtivých přátel v hospodě a časem se rozrostlo do party, která se scházela každý týden, měla vlastní zpěvník a spoustu hudebních nástrojů. Mě tenkrát tahle radostná setkání zbavila ostychu z hraní před lidmi. Důležitý krok na cestě k předávání vlastní hudby, díky za to!
MÚZA
Kolem třicítky přišlo období obrovského přílivu textů a jak to často bývá, byl za ním mimo jiné náročný partnerský vztah. Každopádně ve mně naplno probudil básnířku. Psala jsem už jako dospívající dívka, teď se ale básně hrnuly ven jedna přes druhou, často byly napsané během chvilky, bez nutnosti dalších úprav. Múza ze mně pouštěla ven bolavé emoce a já jsem jí za ty katarze dodnes vděčná. To ona dávala slova do veršů, já je jen zapisovala a nechávala se strhnout jejich silou … Ona je ta hvězdička ve jménu. A*la je pro mě spojení člověka a energie, která ho stvořila. Síla, která projde tělem ženy, aby se otiskla do veršů a melodií. Myšlenky hvězd vyslovené hlasem smrtelné bytosti. S vděčností jsem je prožila a přijala.
ODVAHA
Většina poezie, kterou jsem takto dostala, ale ještě dlouho ležela jen mezi řádky v zápisníku. K odvaze k jejich zhudebnění mi pomohl další důležitý milník – účast na hudebním workshopu se skvělou a milou Beatou Hlavenkovou. Už jen přihlásit se na něj byl pro mě obrovsky odvážný krok. Co tam budu dělat? S profesionální vystudovanou muzikantkou? Vždyť jsem jen samouk na kytaru s pár zhudebněnými texty … Jenže Beata nás všechny účastnice za těch pár společných dní tak krásně povzbudila v tom, co tvoříme, že jsme se následně odvážily uspořádat první společný koncert s vlastními písničkami. Byla jsem nervózní, ale obklopená tak milou atmosférou, že to byl nádherný a nezapomenutelný zážitek.
ČIN
Čas plynul dál a moje tempo psaní a koncertování bylo krásně zenově pomalé. Pak jsem prožila další pro mě zásadní okamžik – po letech váhání a odhodlávání jsem se odvážila hrát v Kanadě na ulici. Celou dobu vedle mě seděl a pozorně poslouchal “náhodný kolemjdoucí”, ke konci měl slzy v očích a daroval mi za těch pár zazpívaných písní 100$. Byl to pro mě neskutečně dojemný zážitek a nejvyšší hodinovka v životě! Ten milý muž mi při loučení pověděl, že můj zpěv byl “touching” a že mám pokračovat v tom, co dělám … Když jsem to pak po návratu vyprávěla klukům z práce při kafíčku u restaurování, řekl kolega Mira: “Jako že máš dál házet omítku na kaple?” To mě přivedlo k zamyšlení, že asi úplně neplním slib, který jsem svému mecenáši dala a měla bych se víc ponořit do světa hudební tvorby … A tak jsem otevřela starý zápisník a začala se cíleněji probírat texty. Někdy přišla melodie a akordy hned, jindy jsem musela být trpělivá a počkat na správnou energii. Čas mi nakonec daroval 11 písní, které vypráví příběh mého dosavadního života. Občas jsem je někde zazpívala a s každým dalším odehraným koncertem přicházela větší jistota a klid. A když už má člověk s čím koncertovat, do hlavy se začne vkrádat myšlenka na nahrávku.
SMYSL
Hudba mě odjakživa léčí. Pomáhá, když je mi těžko, rozveseluje ve společnosti přátel, můžu na ni tančit, uvolnit díky ní skryté emoce. Myslím na to, kolik písní od různých autorů mi v životě zásadně pomohlo a oni o tom ani neví … U melancholických melodií mi v těžkých časech tolikrát tekly očistné slzy. Spousta textů se mnou tak rezonovala, že jsem měla pocit, jako bych je sama napsala. Zvučnější písně mi pomáhaly plašit medvědy při toulkách kanadskou divočinou. V podstatě mi mnohokrát různými způsoby zachránily život.
Přišel čas se odvděčit. Album “Ze dna” je tvořené mými písněmi v pořadí, ve kterém vznikaly v průběhu emočně náročných let. Vypráví příběh potopení na hluboké tíživé dno a postupné cesty zpátky na hladinu, k nádechu s láskou k životu. Přeju si, aby bylo nadějí pro ty, kteří prožívají nelehké časy. Nadějí, že z každého dna může člověk tempo po tempu doplavat až k podstatě své duše a nalézt vnitřní klid.
HUDBO, LEŤ!
Chtělo hodně času a trpělivosti posbírat inspiraci, vhledy, zkušenosti, vložit je do textů a zhudebnit. Téměř rok ve studiu u Kuby Šimáně průběžně nahráváme, posloucháme, zveme milé hosty, necháváme působit tvořivost a hravost. Věřím, že vzniklo album rozmanité a zároveň celistvé. Některé písně zůstaly v jednoduchosti kytary a zpěvu, jiné podpořily nástroje jako elektrická a basová kytara, šamanský buben, housle, klavír, trumpeta. A teď máme skoro hotovo, zbývá album vydat.
Blíží se splnění velkého životního snu. Možná ukončení jedné etapy a začátek nové, kdo ví. Co mi tento okamžik přinese nechám vyšší moci. Jsem ale vděčná za každý jeden krok, který mě sem dovedl. Nakonec nejde ani tak o to, mít písně na Spotify a vyprodávat koncerty. Důležitejší je samotná cesta, proces plný emocí, hlubokých chvil ponoření do tvorby, radosti ze zpěvu samotného. A pokud se mi něco z toho podařilo dostat do nahrávek a zanechá to otisk v duši posluchače, bude to pro mě ta nejlepší odměna.
A protože těch zhudebněných básní je jedenáct, ale můj příběh je plný dalších, vyjde společně s albem sbírka poezie doplněná fotografiemi z míst, kterými vedla moje cesta. Příběh tak bude pro mě i pro vás úplný. Fotografie jsou stejně jako texty mojí autorskou tvorbou a nabízím i jejich velkoformátový tisk jako jednu z možných odměn, prohlédnout si je můžete tady:
Přeju všem písničkám, kterým jsem společně s hvězdnou múzou pomohla na svět, ať se mezi vás rozletí s radostí, pokorou a láskou. 💛
