Představení sbírky
Rád bych se Vám představil, jmenuji se Lukáš Pospíšil a je mi 7 roků. I když na to nevypadám, od narození trpím těžkým kombinovaným postižením. Mám za sebou operaci mozku a zůstala mi funkční pouze jeho levá polovina. Následkem toho mě levá polovina tělíčka neposlouchá tak, jak by měla. Dokázal jsem se už postavit na nohy a zvládat pomalou chůzi, ale potřebuji k tomu funkční ortézy vyráběné ve Vídni (firma Pohlig), neboť u nás se nevyrábí. Nyní se mi začínají vyrábět již čtvrté se životností cca 12 až 15 měsíců v závislosti na rychlosti růstu nohou. Dokážu chodit pouze díky těmto ortézám, bez nich se postavit a chodit nezvládnu, i když se o to na rehabilitacích stále snažíme.
Komu pomůžeme?
Lukáškův život nezačal příliš dobře. Po velikých komplikacích během porodu se už zdálo, že by mohlo být vše v pořádku, ale po několika týdnech se ukázalo, že to byl jen klid před bouří. Začaly drobné záškuby, které se velice rychle zintenzivňovaly a po 3 měsících života se vědělo, že je všechno špatně. Těžká, téměř neustálá epilepsie. Léky na ni nezabíraly a téměř celá pravá polovina mozku mrtvá z důvodu neprokrvení. Verdikt lékařů zněl, že mozek s největší pravděpodobností do několika let odumře z důvodu záchvatů úplně a Lukášek zemře.
V bezvýchodné situaci se objevil nápad, zkusit poškozenou polovinu mozku odpojit, přerušit spojení ke druhé polovině, která byla ještě prozatím zdravá a nepoškozená. Velmi ojedinělá operace ale měla ve světě už úspěchy. Několik měsíců příprav, vyšetření, hledání informací..... Přišel den D. V Lukáškových 8 měsících života se operace zdárně podařila.
Po téměř 7 hodinovém zákroku se následně probral a viditelné záchvaty se od té doby již neobjevily. Měsíc po operaci musel být natrvalo Lukáškovi zaveden VP shunt (hadička z mozku do bříška ) kvůli vysokému tlaku v hlavičce. Následovala dlouhá rekonvalescence v nemocnici, doma a intenzivní rehabilitace. Začala dlouhá cesta k posouvání Lukáškových hranic a stále ještě pokračuje a pokračovat bude. Rok od operace…
Nyní je Lukášek předškolák, snaží se šlapat na tříkolce, je neustále v pohybu, miluje házení míčem a náklaďáky. Začíná pomalu mluvit, miluje vodu a bazén. Je velmi učenlivý, zvědavý a i když se to všechno neobejde bez menších i větších komplikací, tak víme, že nebude nikdy úplně zdravý. I přes to, že se často projevuje křikem, vztekem i agresí, nabíjí všechny kolem sebe svojí energií a chutí k životu a objevování.
