Kamča je už jedenáctiletý klučina, kterému byl pár dní před termínem porodu zjištěn hydrocefalus. První operace ventrikulostomie nebyla úspěšná a v měsíci věku mu byl voperován VP-shunt. V 9 měsících, po změně neurologa, mu byly zjištěny permanentní výboje na mozku – nejhorší typ epilepsie westův syndrom – a tím začal pořádný kolotoč – změna rehabilitace i lékařů a tím mu pak přibyly další diagnózy jako je centrální porucha zraku, nystagmus, mentálni retardace, triparéza a v sedmi letech mu byl potvrzen atypický autismus. Dle lékařů měl zůstat ležícím, ale naštěstí se tyto prognózy nepotvrdily.
Od narození do sedmi let jsme cvičili převážně jen vojtovu metodu. Ve 3 letech se poprvé posadil, ve 4 začal říkat první slůvka a začal lézt po čtyřech, což nikdo nečekal vzhledem k tomu, že jeho pravá ruka nefunguje tak jak má a je spíše jen pomocná. Nyní i když nechodí a je na úrovni dvouletého dítka, je ho všude plno. Každý ho pozná zejména po hlase. Je to neskutečný bojovník, který se nevzdává. Cvičí rád, sám si o to i říká a má rád hudbu a dopravní prostředky :)
Kamča za pomoci zvládl i pár krůčku, ale pak nám přestal úplně jíst, zhubnul během krátké chvíle 7kg a neměl sílu lézt ani zvládnout další krůčky, vrátil se ve vývoji zpět. S nechutenstvím jsme bojovali 2 roky a pak nám pomohla bezlepková dieta a Kamča začal opět jíst ale jen vybraná jídla. Často slýchávám, že to patří k autismu.
První vozidlo jsme pořizovali kvůli tomu, že jsem chtěla, aby chodil Kamča do školky, předtím, jsme jezdili autobusem, vlakem i trolejbusem, ale každá cesta byla jak celodenní výlet. Vstávali jsme v půl šesté a vraceli se domů kolem 14–15h. Auto nám tyto cesty ulehčilo. Přibyly nám i hipoterapie, na které bychom bez auta jezdit nemohli. Ale bohužel, auto přestává být spolehlivé a spoustu ušetřených peněz na nové auto nám nyní pohlcují nutné opravy, proto jsme se rozhodli o založení sbírky.
