Antonín Dvořák je ve světě jedním z nejhranějších českých skladatelů. Považujeme jej za stěžejního umělce našeho hudebního dědictví v mezinárodním kontextu.

• Pomozte nám vytvořit světovou premiéru nahrávky Dvořákova oratoria Stabat Mater v autentické interpretaci na dobové nástroje, která bude trvale přístupná.
• Zachyťme společně něco jedinečného. My vám toto dílo zazpíváme a zahrajeme tak, jak ho neznáte. Natočíme CD, které upoutá každého pojetím Dvořákovy hudby, které by lahodilo uchu samotného autora.

Natáčeli jsme 29. března 2021 v Kulturním a sportovním centru Na Chrupavce v Líbeznicích u Prahy. Ale od natočení k publikovatelné nahrávce je ještě kus cesty.

Pokud nás podpoříte, vytvoříme nejen něco unikátního, ale bude to i velká pomoc pro náš soubor v těchto nejistých časech.

Pro ty, kteří chtějí vědět víc

Díky dobovým svědectvím víme, že Antonín Dvořák byl i jako interpret velkým zastáncem tzv. flexibilního tempa, které by se dalo vystihnout slovy raných romantiků tak, že “metronomický údaj platí jen pro několik prvních pár taktů“. Ale ani toto nebylo pravidlem. Základní tempo skladby mohlo začít až po odeznění „úvodu“, který mohl mít díky svému odlišnému charakteru i odlišné tempo. Když Dvořák prvně v Anglii dirigoval své Stabat Mater, doboví kritici poukazovali na to, že hýbe s tempy, aniž by tyto změny byly zapsány v notách.

Již od konce 18. století máme k dispozici velké množství zpráv, za jakých „okolností“ se může či má zpomalovat nebo zrychlovat, kdy se má takřka zastavit hudební tok, nebo kdy se má hudební souhra arytmicky rozvolnit. Spolu s typickými romantickými výrazovými prostředky (portamenta, ozdobná glissanda a vibrato, intonační různorodost) se i tyto tempové modifikace v průběhu 20. století začaly vnímat jako „chyba“, která se musí potlačit nebo dokonce odstranit. Z interpretace děl 19. století se pak nutně vytratiči utopickou rytmickou a tempovou „přesností“. Tato nahrávka vrací romantickýmla „romantická muzikalita“, které vládly rozmanité emoce a vášně a které byly potlačovány strohou „pompézností“ skladatelům to podstatné – romantickou interpretaci.

Na co budou peníze použity?

Veškeré vybrané prostředky použijeme na uhrazení nákladů, především na nahrání a výrobu CD, přípravu detailního a výpravného bookletu a na úhradu honorářů umělců, kterých bylo v Líbeznicích skoro 100.

Opravdu moc děkujeme, že díky Vám můžeme přinést tuto geniální hudbu do vašich srdcí.

Více:

• Musica Flroea na Youtube
• Musica Florea na Facebooku
• Musica Florea na Webu
• rozhovor s Markem Štryclem na Klasika +
• rozhovor s Markem Štrynclem v Událostech v Kultuře