Mé jméno je Václav Kolčava, je mi 52 let a trvale žiji v Lounech.
Podnikal jsem v oblasti údržby bytů u nás ve městě, nicméně od svých 27 let pobírám plný invalidní důchod.
Tenkrát, v roce 1997, mi byl diagnostikován nádor na mozku o velikosti téměř 3cm. Po jeho odstranění jsem podstoupil léčbu ozařováním a po nějakou dobu jsem rovněž trpěl epileptickými záchvaty.
Tím však moje zdravotní peripetie nekončí, v roce 2015 mě stihla první slabší mozková příhoda, ze které jsem se celkem zotavil.
V letošním roce se však vše zopakovalo a po další celkem těžké mrtvici, jsem skončil na vozíku s ochrnutím pravé strany těla.
Absolvoval jsem rehabilitaci v RU Kladruby, kde mě celkem dali dohromady. Nyní se pohybuji na invalidním vozíku a používám pouze levou ruku. Moje manželka musela zůstat doma a pečuje o mě.
Moc rád bych šel kdykoliv s manželkou na vycházku, nebo fandit synovi na hokej. To však bez pomoci ještě někoho dalšího nezvládám. Moje paní mě na schodech sama neudrží, v případě, že bych padal nejspíš spadneme oba. Tak jsem závislý vždy na nějaké dobré duši, která nám pomůže.
