Ahoj,
jsem Sašík a můj první rok života visel jako na vlásku. I když mě doktoři zachránili objevily se strašlivé následky. Svalové křeče záškuby. Kvůli těžké spasticitě jsem se nemohl hýbat. Nemohl jsem polykat, proto jsem vyživován sondou. Kvůli dalším poruchám jsem zápasil s extrémním refluxem a velmi častému zvracení (mnohokrát denně). To vše mě denně ohrožovalo na životě, abych se neudusil. Máma mě milionkrát denně zachraňovala a odsávala speciálním přístrojem. Byl jsem z toho naprosto vyčerpaný.
Když mně byly 4 měsíce, rozvinula se u mě i těžká farmakorezistentní epilepsie. Trpěl jsem záchvaty až 20 krát denně. Po nasazení léčiv jsem se přestal úplně hýbat, jen jsem spal, zvracel a měl záchvaty. Byl jsem jako hadrová panenka, která se může každou chvíli udusit.
Když pro mě klasická medicína udělala, co mohla a fyzioterapie byla jen o masáži a protahování, máma s tátou mě začali dávat na další druhy terapií: kraniosakrální terapie a biodynamika, homeopatie, bioenergentické masáže, aromaterapie, canisterapie a začal jsem velmi jemné Feldenkrais cvičení.
Postupně jsem se začal zlepšovat. Oslavil jsem i své první narozeniny (což nikdo nepředpokládal)! Zlepšuju se na tolik, že mi přestaly záchvaty a začal jsem se hýbat a pozoruji okolí. Dnes, už umím sledovat očima hračky, otáčet hlavičkou a trochu pást koníčky. Používám i své obličejové svaly, směju se a brečím, umím sát a občas i polknu. Vím, že to nejhorší mám za sebou a začínám se rozvíjet a uzdravovat.