Jmenuji se Dominik Moravec a narodil jsem se 5. 5. 2008 jako zdravé dítě. Mám velice rád sport- fotbal, florbal, basketbal, jízdu na kole, jsem milovník počítačových her a jsem velmi společenský. Je mi 13 let a jsem vysoký 179 cm. Těším se, že až se uzdravím, tak mě rodiče přihlásí na basket a jednou budu slavný. Ale než se tak stane, chci začít sportovat, ale jinak, než jsem byl doteď zvyklý. Rok a půl pilně cvičím, abych se zlepšil v rukou a zpevnil hrudník. Hned jak jsem viděl ostatní vozičkáře, jak se sami pohybují díky speciálnímu kolu, tak jsem si ho moc přál. Zase se projet po dlouhých měsících sám po cestě a vyrazit opět s kamarády do přírody. To je můj sen!
A co se mi vlastně stalo?
Byl jsem úplně zdráv až do dne 29. 4. 2020, kdy se mi během 2 hodin změnil celý život. V poledne jsem byl ještě zdravý kluk a byl jsem s kamarády venku na hřišti. Z ničeho nic mi na lavičce začaly slábnout ruce a bolet záda. Kamarádi hned volali sestře Klárce, která zařídila, aby mě děda odvezl domů. Klárka společně s babičkou a dědou hned volali mamce a taťkovi do práce, že se se mnou něco děje. Když rodiče dojeli domů, tak mi již začaly brnět ruce a nemohl jsem se postavit. Mamka hned volala rychlou záchrannou službu. Ta nás zavezla do fakultní nemocnice na urgent, kde jsem již necítil ani ruce ani nohy. Měl jsem obrovský strach, co se se mnou děje. Proběhly veškeré vyšetření, které byly dostupné a diagnóza zní ischemie míchy- mrtvice míchy.
V současné chvíli se můj zdravotní stav díky časté rehabilitaci zlepšuje, ale nikdo mi neřekne, jak to se mnou bude dále. Vše záleží na centrální nervové soustavě, jak se jí podaří v mém těle probudit a propojit. To ukáže čas.
