Adam si při úrazu zlomil dva krční obratle. Následkem zranění mu ochrnuly ruce a nohy. Po jedné z operací se nedokázal sám nadechnout, byla mu zavedena tracheostomie a učil se znovu dýchat.
Adamovi ke zotavení pomohou intenzivní rehabilitace a fyzioterapie, díky kterým bude moci své děti učit jezdit na kole. Se synem Ivoškem vyrazit na jejich oblíbený škodovácký sraz a dceru Emičku odvést po vlastních nohou k oltáři.
Komu pomůžeme?
Adam (31 let) je vášnivý cyklista, motorkář, milovník své staré škodovky a kutil. Je to člověk přátelský, upřímný, milý a stále s úsměvem na tváři, který nikdy nezkazí žádnou legraci. Organizuje pro přátele cyklovýlety a účastní se srazů škodovek. Je spolehlivý, soucitný a vždy ochotný pomoci tam, kde je potřeba. Především je to ale milující tatínek dvou dětí, Ivoška (3 roky) a Emičky (11 měsíců) a skvělý manžel.
Při úrazu si Adam zlomil dva krční obratle a jejich úlomky tlačily na míchu. Dosud prodělal tři operace, při první mu byly odstraněny úlomky obratlů z míchy, druhá, revizní operace, měla za úkol zkvalitnit jeho život. Po probuzení z umělého spánku se ale Adam nedokázal sám nadechnout, a proto následovala třetí operace a zavedení tracheostomie. Adam se tak učil znovu dýchat, a dokázal to.
V současné době má ochrnuté ruce i nohy. I když prvotní prognózy lékařů nebyly vůbec optimistické, tak Adam ukázal, že je obrovský bojovník se silnou vůlí a odhodláním svůj současný stav zvrátit a vrátit se ke svému aktivnímu životu.
Přes dva měsíce strávil na Spinální jednotce ve Fakultní nemocnici v Ostravě, kde po celou dobu bojoval s vysokými teplotami, které mu nedovolovaly intenzivně cvičit. Přesto však již tam dokázal rozhýbat zápěstí na rukou, šlapal na motomedu a zkoušel se posadit na posteli i na vozíčku. Po ukončení léčby na Spinální jednotce se přemístil do Rehabilitačního ústavu v Hrabyni a tady rehabilituje dosud.
Pomozte nám, prosím, aby mohl být Adam opět plnohodnotným tatínkem svým dětem, aby je mohl učit jezdit na kole, s Ivoškem vyrazit na jejich oblíbený škodovácký sraz a jednou Emičku odvést po vlastních nohou k oltáři.
On ani my, kteří ho známe a milujeme, se nechceme smířit s jeho současným omezením a pevně věříme, že zase povede stejný život jako před nehodou. Víme, že k dosažení tohoto cíle povede dlouhá a náročná cesta a bude třeba nejen mnoho sil, ale také finančních prostředků, protože zdravotní pojišťovna všechny náklady nehradí.
