Tohle je Milan a toto je jeho příběh
Milan (41), je milujícím otcem 2 dětí, manželem a hokejovým nadšencem. Své nadšení pro hokej předal i svým dvěma synům a věnoval jim a tomuto sportu celý život..
Až do dne, kdy ho manželka našla na zemi v bezvládném stavu.. A tehdy se začal psát tenhle příběh..
Milan 1. 5. 2021 prodělal masivní krvácení do mozku způsobené arteriovenózní malformací. Proletěl se vrtulníkem, následovala dlouhá operace, 3 týdny v umělém spánku. Prognóza velmi nepříznivá. Nikdo nevěděl, jestli otevře oči a pokud ano, co bude následovat. A Milan je otevřel. Každý den nám dokazuje, že chce plnohodnotně žít, vrátit ke svému aktivnímu životu a především ke své rodině. Ví, že ho čeká ještě hodně práce, ale věří, že „co zaseje, to sklidí“. Momentálně se nachází ve stavu, kdy je jeho pravá polovina těla nehybná, potřebuje asistenci 24h denně a pomalu se učí soběstačnosti.
Milan je člověk s dobrým srdcem, který rád pomůže, když může a vždy upřednostní okolí před sebou samým. Nastal čas, kdy mu jako rodina můžeme pomoct. Milan je pro nás prioritou č.1 a životy nás všech se teď soustředí pouze na jeho uzdravení.
T+N+N+S
Prosím pomozme Milanovi zpátky na nohy, domů ke své rodině, práci a k milovanému hokeji!
Všech darů si nesmírně vážíme a velmi za ně děkujeme!
Komu pomůžeme?
Milan se po probuzení učí vše doslova od začátku. Momentálně není schopný mluvit, trpí hemiparézou (ochrnutí pravé poloviny těla). Každý den ale dělá malé pokroky! Pracuje na tom, aby byl schopný se sám najíst, sám zvládnout ranní hygienu, přesunout se na vozík a z vozíku na postel. U všeho ale potřebuje zatím dohled a případnou asistenci. Je to bojovník a pracuje na sobě každý den.
Hokeji se věnoval od dětství – nejdříve jako brankář a v dospělosti vyměnil betony za píšťalku s tabulí. Ve 23 letech odešel do zahraničí, založil rodinu a trénování se pro něj stalo celoživotním koníčkem. Milan je skvělým a milujícím otcem. Děti pro něj jsou vždy na 1. místě. Věnoval jim svůj veškerý volný čas a probudil u nich lásku ke sportu již v ranném dětství. Ta se jich drží dodnes. Pro kluky je Milan tátou s velkým T. Brzké ranní vstávání, mazání svačin, pořádání speciálních tréninků, campů, ježdění na zápasy přes 2 země, to pro něj nebyl problém.
Za svůj život přivedl k hokeji nejen své vlastní děti, ale i mnoho dalších z Čech i Německa, z nichž se stali aktivní hokejoví hráči a milovníci hokeje. Hokej byl pro něj mimojiné nástroj, jak pomáhat dětem budovat zdravé sebevědomí, odbourávat problémy ve škole, začlenit je do kolektivu. Pomáhal tedy nejen dětem, ale i rodičům, kteří si kolikrát sami nevěděli rady.
Hokeji a dětem věnoval celý svůj život.
