Můj syn v Dubnu minulého roku onemocněl z plného zdraví klíšťovou meningoencefaliditou. A bohužel po probuzení z kómatu zcela ochrnul. Celé týdny ležel na oddělení ARO a po kouskách se vracel zpátky do života. Byly to dny plné zoufalství, kdy jsme nevěděli, jestli náš syn bude žít.
Lukáš je, ale bojovník. S pomocí naší, lékařů a zdravotního personálu Znojemské a Brněnské nemocnice, svůj boj o život vyhrál. Nyní je to skoro rok a můj syn leží stále po nemocnicích a intenzivně rehabilituje. Momentálně hospitalizovaný v rehabilitačním ústavu v Hrabyni. V březnu tohoto roku by se měl vrátit zpátky domů.
Bohužel je syn stále v plenách a potřebuje péči 24h denně. Od pasu dolů je stále ochrnutý, ale už se sám pohybuje na invalidním vozíku.
Pevně doufáme, že se jednou postaví zpátky na nohy. Teď už víme, ale že ho čekají roky intenzivní péče.
Chtěla bych vám poděkovat za sebe a svého syna za jeho podporu.
S úctou Lenka Klebanová.
