Do června tohoto roku jsme s dcerou Adélou žily úplně běžným životem tak, jako žijete Vy, Vaši známí a přátelé. Já jsem chodila do práce, dcera do školy, navštěvovala kroužky a běhala venku s kamarády.
14. 6. 2021 se nám život úplně změnil. Adélka mi volala do práce, že jí bolí nohy a nemůže chodit. Po mém příjezdu tomu bylo skutečně tak, nemohla se postavit na nohy, necítila nic od pasu dolů. Okamžitě jsem jely do nemocnice, jelikož vzhledem k necitlivosti hrozilo i prasknutí močového měchýře.
Po sérii vyšetření byla Adélce diagnostikována ischemie míchy, která se u dětí objevuje velmi vzácně, navíc bývá vázána na posraženinový stav. Dcera ale žádný úraz neměla a nedokážu si vysvětlit, z jaké příčiny je na tom, tak jak je a proč od pasu dolů nic necítí.
Léto jsme strávily v nemocnici a v léčebně, kde se Adélka učila znovu stát a chodit. V současné době se pohybuje na vozíčku, ujde krátkou vzdálenost o berli. V průběhu dne ji cévkuji.
Byla bych ráda, kdyby se nám podařily získat finanční prostředky na intenzivní rehabilitaci, která by pomohla Adélce posílit a zpevnit svalstvo.
