Veronika s maminkou milují zvířata a pořídily si menší statek s pár zvířaty. Postupem času k nim začala spousta lidí zvířátka umisťovat s prosbou o jejich azyl. Původně dočasný azyl se však proměnil na stálý, protože se majitelé už nikdy neozvali. Nebo například si bohužel lidé neuvědomují, že zachránit zvíře neznamená ho někomu darovat a tím je vše vyřešené. Ženy stojí zvířátko spoustu peněz a desítky let péče od krmení až po veterinární péči. Veronika s maminkou dobrosrdečně vše financují z vlastních zdrojů s občasnou pomocí přátel. Bohužel momentální situace není příznivá pro nikoho a i ony dvě si nyní sahají na hranice svých finančních možností. Pomohla by jim jakákoliv částka, kterou by mohly využít na zaplacení krmení a péče, aby těmto zachráněným zvířatům mohly i nadále dopřávat důstojné a spokojené dožití.
Jak jsme si pořídily statek
Jak to celé začalo? Jen já, Veronika, a moje maminka. Obě milujeme zvířata, a tak jsme se rozhodly pořídit si statek, abychom měly kam ubytovat naše dva koně, kozu a tři pejsky. Jelikož se rozkřiklo, že se u nás budou mít zvířátka dobře a nepůjdou na porážku, začala se nám postupně kupit. Jeden pán nám přivezl pár koziček, další pán ,,zakrslé” prasátko (původně pořízeno jako malý domácí mazlíček, bohužel ale vyrostlo do takových rozměrů, že se o něj nebyli schopni v rodině starat) a takových sirotků je u nás více. Například fenečka Dášenka – pán odjel za rodinou mimo ČR, chtěl ji jen pohlídat, už nikdy se však neobjevil. Dášenka je tu s námi 15 let. Pejsek Mates – přijel jen na hlídání. V bytě moc štěkal a sousedé si stěžovali. Ani pro něj se už dáma nikdy nevrátila. Poník Péťa – měl skončit jako lidská večeře, tak jsme ho odkoupily. Kůň Sven – bylo s ním velmi špatně zacházeno, takže přišel o jedno oko. Také nám známá donesla pět koťat, která byla uvázána v pytli na stromě. Zachránily jsem i oslici, která celý svůj život tahala na krku řetěz s pneumatikou, aby neutekla, což by se ani nemohlo stát, jelikož ji majitelé nikdy nenechali ošetřit kopyta, takže měla na nohách doslova zakroucené lyže a sotva chodila. Bohužel už není mezi námi, avšak krásných deset let svobody a důstojného života jsme jí dopřály. Příběhů máme spousty. Celkově máme na statku 6 koní ve věku 18–30 let (každý z nich k nám přišel s hrůznou minulostí), 2 poníky, 1 osla, 1 emu, 1 krávu, 25 koz, 2 malé a 3 velké psy, 5 prasat, cca 50 slepic, 20 koček (necháváme je vykastrovat, aby se zvířata nekoordinovaně nemnožila), kachny, králíky, morčata…
Na dvě ženy bez finančních dotací je to slušné stádo, ale jednou jsme jim slíbily, že tu budou moci v klidu dožít a ten slib se snažíme dodržet.
