jmenuji se Olga Nováková je mi 58 pracovala jsem jako servírka. Před osmi lety jsem se ráno probudila a nemohla jsem se pohnout. Ze dne na den se ze mě stal ležák. Nejdříve jsem se plazila po zemi, nechtěla jsem za žádnou cenu pleny. Potom jsem se pomalu stavěla na holích na nohy. Po nějaké době jsem šoupala nohama tak, že jsem se už nemusela plazit. Na toaletu jsem se nakonec došoupala.
I přes diagnózu lékařů, že už nebudu nikdy chodit, se dnes na krátké trasy pohybuji o francouzských holích. Milovala jsem jízdu na kole s rodinou a přáteli, fitko, břišní tance. Nechci to vzdát a pohybovat se na invalidním vozíku nebo o holích. Jak to ze dne na den přišlo, tak věřím, že to také ze dne na den odejde. Mým cílem je bojovat a bojovat abych chodila bez holí.
