Pomoc Pavlovi k upravenému automobilu

Jsme rodiče Pavla Kurušty z Berouna, který před deseti lety onemocněl zánětem mozku a míchy nezjištěného původu. Z nemoci se nikdy zcela nezotavil. Pohybuje se na invalidním vozíku a v důsledku oslabení organismu se objevili i další nemoci. Pavel je se svou partnerkou a dcerou závislý na sociální pomoci státu a ani my jeho blízcí nejsme schopni pokrýt náklady k udržení jeho zdraví a života.

Proto jsme založili nadační fond Pomoc Pavlovi a jeho rodině.

Pavlova nemoc přišla náhle ve 36 letech po přechozeném nachlazení. Do té doby byl zcela zdravý.

Po návratu z práce se mu udělalo nevolno a po třech hodinách se nedokázal bez pomoci postavit na nohy. Měl závratě, zvracel a zažíval krutou bolest hlavy. Několik hodin po převozu na urgentní příjem nemocnice mu sdělili, že prodělává zánět mozku.

I přes opakovaná vyšetření se nikdy nepodařilo zjistit původce a ani příčinu zánětu. 

Podávané léky a postupy nezabíraly a zánět se rozšířil i na míchu. Pavel zažíval stavy halucinací. Nábytek pokoje se vznášel kolem něho, vídával siluety zvířat, snažil se mluvit, ale z úst mu vycházely nesmysly. Přestal ovládat nohy i vyměšování. Síly ho opustily a nedokázal se již ani posadit.

Takhle přežíval dlouhé měsíce utrpení. Díky péči lékařů, zdravotních sester, fyzioterapeutů, personálu, nás blízkých a jeho úžasně odhodlané pevné vůle v život dokázal vše zlé překonat. Po deseti měsících v nemocnicích a rehabilitačním ústavu se vrátil domů. Na invalidním vozíku, ale plný života a šťastný.

Při jednom z následných rehabilitačních pobytů přestal vidět část zorného pole. Po mnoha vyšetřeních mu bylo sdělena diagnóza v podobě demyelinizačního onemocnění typu RS s netypickým průběhem. Nastaly další komplikace. Při usínání se začal probouzet přidušený. Nemohl se hýbat ani volat o pomoc dokud se nerozdýchal. Ve spánkové laboratoři zjistili smíšenou spánkovou apnoi.  Bez ventilátoru na spaní se již neobejde a musí být jištěn i dalším přístrojem kvůli komplikacím neurologického rázu. Má srdeční arytmii, v obou ramenních kloubech artrózu III. stupně, zhoršily se problémy s vyměšováním, zažívá každodenní bolesti hlavy a křeče při změně polohy těla.

I přestože je tolik nemocen, pomáhá jiným podobně nemocným a nebo těm, kteří se ocitli v nouzi. Využívá svých zkušeností a prožitých situací při zajišťování si potřebných příspěvků a rehabilitačních pomůcek ve prospěch potřebných. Již od dětství se zastával slabších, utiskovaných a odsuzoval výsměch silnějších. Nikdo nevíme, kde se v něm při jeho stavu bere tolik laskavé energie k pomoci druhým.

Jak sám on říká" každý den je pro mě bojem za mé bytí na této zemi".

Po celou dobu od Pavlova návratu z nemocnice mu s přepravou automobilem pomáhal otec Josef. Kromě Pavla má jako jediný z blízkých řidičské oprávnění. Letos mu bude již 74 let a i on je již nemocen. Po čtyřech prodělaných operacích mu již nezvládá dopřávat svou laskavou pomoc jako dříve.

Dohodli jsme se, že do automobilu necháme za přispění Úřadu práce namontovat ruční ovládání, aby Pavel mohl řídit sám. Při této myšlence si chtěl vyzkoušet po tak dlouhé době, jaké to je sedět za volantem.. Před vypuknutím nemoci byl aktivní řidič. Každý den za volantem na cestě za prací. To se nepodařilo ani s naší pomocí, kvůli jeho spasmům a nedostatku místa v automobilu.

Škoda a.s. má ucelený program Škoda Handy, který pomáhá handicapovaným získat zpět mobilitu. Za pomocí svých dalších partnerů dokáže dodat upravený automobil podle potřeb každého.

Obracíme se na vás s prosbou o pomoc, aby se Pavel mohl přepravovat sám, když nám již docházejí síly.

Moc vám děkujeme za vaši podporu pro našeho syna Pavla.          Eva a Josef Horešovi