Pomozte mi vydat druhé cellofolkové album 20–30, které čtrnácti písněmi prochází moji nedávno završenou dekádu stárnoucího mládence…
Kdo jsem? Proč tu jsem?
Jsem písničkář, který se doprovází na violoncello. Wikipedií jsem již konečně uznán jako zakladatel žánru cellofolk!
S písničkařením jsem začal před pěti lety, po absolvování konzervatoře. Po prvním oťukávání a groteskních pokusech doprovázet na cello svůj zpěv, jsem nakonec našel způsob, jak to může fungovat. V posledních dvou letech jsem trochu víc šlápnul na plyn a vydal debutové album Cellofolk, vyprodal jeho 800 kusový náklad, odehrál sto koncertů a natočil 14 videoklipů, které dohromady mají přes 3 miliony zhlédnutí na YouTube.
Teď s covidem jsem trochu narazil do zdi. Mám skoro hotové druhé album s názvem 20–30, které jsme pojali v o dost větším stylu než to první, a bude třeba jej zaplatit i bez příjmů z koncertů. Dost mi na tom záleží, takže to v případě nutnosti zatáhnu i sám, album prostě bude, ale když se o část nákladů podělím s posluchači, nebudu možná švorc jako dvacátník, ale spíš třeba jako třicátník…
Co v albu bude?
Album se bude jmenovat 20–30 a bude obsahovat 14 písní, které chronologicky zachycují některé životní momenty a pocity ve třetí dekádě života. Některé písně už můžete znát z YouTube, jako například 30, Člověk by řval, nebo Tanči.
S akordeonistou a skladatelem Ondrou Zámečníkem jsme se pustili do daleko širších aranží a někdy dost neobvyklého nástrojového a žánrového spojení. Oslovili jsme další skvělé hudebníky, produkci poloviny alba dělá Ondra Žatkuliak, který produkoval například pro Mirai, Kryštof, Lenny, Marpa, Olgu Lounovou, Bena Cristovao, Pavla Calltu, Daniela Landu a další. Vše jsme nahráli v osvědčeném studiu Jakuba Šimáně, který také stojí za mixem poloviny písní.
