Odpočívej v pokoji, Zbyňku

Kdo byl Zbyněk?

Zbyněk Jambor – milující a milovaný otec, manžel, kamarád a spolužák a nejen to všechno. Po dlouhé a těžké nemoci nás opustil dne ‪24. 2. 2021 v brněnské nemocnici. Zbyněk byl úspěšným absolventem nadstavbového maturitního studia oboru Mechanik elektronických zařízení na SOU Sovadinova v Břeclavi. Krátce pracovně působil v Brně, odkud jej však jeho původ a vztah k okolí, z něhož pocházel, táhl zpět do našeho kraje. Svou prací významně přispíval k fungování firem, ve kterých působil. U podivínské Fruty působil v týmu údržby, odkud vzešlo také hodně jeho dalších dlouholetých známých a kamarádů. Po uzavření této společnosti našel uplatnění ve Viniu ve Velkých Pavlovicích, kde se stal nejenom profesionálem ve svém oboru, ale i nedílnou a nepostradatelnou součástí důležitého týmu seřizovačů a údržbářů, a to až do doby, kdy jej právě nemoc upoutala nejenom do nemocnic, ale později také na lůžko. Během své pracovní kariéry, která mu byla dopřána, však dokázal, že byl vždy spolehlivým, loajálním a profesionálním zaměstnancem, který měl minimální potřebu změny prací a na nic si nestěžoval.

Se svou partnerkou Blankou, z níž se později v roce 2008 stala jeho manželka, vytvořil úplnou, harmonickou a láskou naplněnou rodinu. Z jejich vztahu vzešly v letech 2009 a 2015 dvě děti, kterým byl vždy oporou. Jako rodina spolu zažili všechno, co se u dětí zažít dá – první krůčky dětí, nástupy do školek, u jednoho z dětí i první školní den a začátek povinné školní docházky.

Co se vlastně stalo?

V první polovině roku 2019 se však ozvala nemoc, prozatím pomalu a plíživě. Zbyněk podstoupil operaci, která mu měla dát naději na úspěšnou léčbu. Lékaři dělali vše, co bylo v jejich silách, a uplatnili všechny dostupné možnosti léčby u podobných pacientů. Rekonvalescence trvala dlouho a vypadalo to, že vše bude zase jako dřív. Během roku 2020 se však objevila recidiva. Spousta lékařů a sester Zbyňkovi pomáhala situaci řešit, jak nejlépe a nejkvalifikovaněji dovedla. Zbyňkovi však museli odstranit téměř celý důležitý orgán a na základě toho následovaly všechny dostupné formy léčby – chemoterapie, bioléčba atd. Všechny tyto procedury byly silně náročné na celý organismus, ale Zbyňa to dával. Všichni jsme doufali v brzké a celkové uzdravení. Nemoc se však v roce 2020 projevila silněji a takto pokračovala až na začátek roku 2021. Stav se zhoršoval. V lednu 2021 jsme spolu mluvili a Zbyňa se pohyboval, chodil. Byl hodně omezen stavem, ale měl sílu a nevzdával to – vlastně to NIKDY nevzdával. I v únoru letošního roku, kdy jsem měl tu čest s ním mluvit u lůžka, neházel flintu do žita. Byl již sice upoután na lůžko, ale měl vůli a naději. Nikdo však netušil, že nás za pár dní opustí. Navzdory všem fundovaným předpovědím lékařů, kteří nepředpokládali zlepšení řeči, jež byla také nemocí napadena, se jeho stav v tomto směru významně zlepšil a Zbyněk plně a krásně mluvil.

Všichni chceme vidět naše děti vyrůstat. Považujeme za samozřejmé, že dětem půjdeme na svatbu, naučíme je spoustu věcí a předáme jim maximum našich znalostí a dovedností. Oběma Zbyňovým dětem se tohoto všeho právě od něj už nestihne dostat…

Na co konkrétně budou vybrané prostředky využity?

Tato sbírka má za účel podpořit pozůstalou manželku a jejich dvě děti. Ani za peníze si však nelze zdraví koupit, jenže peníze jsou potřeba – na školní potřeby a vybavení, na další vzdělávání, oblečení, na teplo, jídlo, střechu nad hlavou, lékařskou či zdravotní péči, na rekreaci či tábory nebo v neposlední řadě na zájmové činnosti a i na sportovní vybavení pro kluky. Jeden z kluků se při školní docházce také aktivně věnuje florbalu v klubu Tygři FBC Valtice a je i členem sboru Modrásek při ZŠ Valtice. Až to současná covidová situace dovolí, v plánu má i počítačový kroužek, do nějž už může právě příští školní rok nastoupit. Možná i proto, že jeho táta měl k počítačům velmi blízko, tak to bude taková Zbyňkova stopa. Mladší sourozenec pak navštěvuje logopedickou školku, do níž je potřeba zajistit např. kopie materiálů pro výuku. A příští školní rok 2022/2023 se z něj stane již školák. Co školák potřebuje, tušíme, pokud to z vlastní zkušenosti přímo nevíme, všichni. A všichni víme, že toho není málo. Peníze by byly použity na restart života, který bude plynout dál i po odchodu Zbyňka.

Chci pomocí vás všech vybrat částku, kterou máme nastavenou – je to u mnohých lidí zhruba průměrný roční plat. A já věřím, že ačkoliv bude bolest trvat déle než rok, tyto koruny by měly pomoci zbytku rodiny překonat právě nejtěžší chvíle po odchodu jejich táty, manžela… Pomozte mi prosím vaším příspěvkem, aby měli alespoň o jednu starost míň. Protože kdyby vybrané prostředky pomohly jen od jedné starosti, stálo by to za to, zvláště když pomohou od vícera. Každá koruna se počítá a já vám všem za každou velice (a upřímně) děkuji, i jménem pozůstalých.