Lázně pro Grace

Krásný podzimní den milí dárci,

jmenuji se Grace Jani J. Jsem usměvavá, velmi hodná, modrooká, světlovlasá, kudrnatá, 20ti měsíční holčička. Narodila jsem se předčasně, o něco dřív, než bylo původně v plánu. Narodila jsem se v únoru 2020, pár dnů před vyhlášením lockdownu kvůli pandemii Covid 19.

Těhotenství muselo být ukončeno předčasně akutním císařským řezem z důvodu těžké preeklampsie mojí maminky, což je život ohrožující stav matky, plodu, nebo obou současně. U nás se jednalo o ohrožení života nás obou, mě, i mojí maminky.

Bezprostředně po porodu jsem měla skóre, které se měří miminkům v pořádku – 7–9–9, po jeho naměření jsem ale dýchat úplně přestala. Štěstí moje, i mojí maminky bylo, že neonatologická JIP byla pouze o patro níže. Tam jsem strávila první dny svého života.

V prvních dnech na mě nemohla maminka ani sáhnout, tak se na mě chodila alespoň dívat. Zatímco můj stav se den ode dne pomalinku lepšil, maminčin stav se den ode dne pomalinku horšil. Lékaři se snažili pomocí léků mamince snížit velmi vysoký tlak, který kvůli těžké preeklampsii měla. Nad určitou úroveň tlak vystoupat nesmí…

Lék Dopegyt, který mamince lékaři naordinovali v dávce 8 denně, což je denní dávka, mírně řečeno velmi překročená, bohužel nezabíral, stejně, jako nezabíraly léky na odvodnění. Během toho musela maminka podstoupit ještě dvě transfuze krve kvůli zjištěné těžké anémii.

Jelikož léky na snížení velmi vysokého tlaku, který maminka měla stále nezabíraly a jelikož mamince velmi vysoký tlak stále stoupal, rozhodl se ošetřující personál dát mamince kapačku v naději, že velmi vysoký tlak začne klesat. Když nezabrala ani ona kapačka, začal ošetřující personál maminky urychleně shánět internistu. Ten rozhodl maminku na chvilku uspat a už jen počkat, zda se její stav zlepší, či nikoliv… Maminka je ale silná a bojovná a o svůj život se statečně poprala.

Já jsem byla a stále jsem extrémně hodné miminko. Do cca 4 měsíců svého života jsem jenom spinkala, nebudila jsem se téměř ani na jídlo, maminka mi jídlo dávala v polospánku. Hlavičku, kterou ostatní děti začínají zvedat okolo 3 měsíce, jsem tedy začala zvedat až o mnohem později, stejně jako sedět, lozit a chodit. Díky pečlivé a milující péči své maminky konečně chodím. Chodit jsem začala teprve nedávno, ve svých 19cti měsících. Jednou už jsem byla v lázních, kvůli opoždění motorického vývoje a hypotonii a pobyt mi velmi pomohl, ale pojišťovna hradí pouze jeden pobyt ročně.

Momentálně jsem v péči neonatologů, neurologů, rehabilitačního lékaře, rehabilitačních sester, teď od listopadu budeme jezdit i do Audio fon centra do Brna. Ráda bych jela i na další pobyty, které by mě posunuly kupředu, ale ty bohužel pojišťovna nehradí a jsou pro nás velmi finančně náročné.

Peníze ze sbírky budou využity na úhradu rehabilitačních pobytů.

Pokud se vybere méně peněz, budou využity na úhradu alespoň jednoho rehabilitačního pobytu. Pokud zbyde něco málo peněz navíc a nevyjdou už na úhradu dalšího rehabilitačního pobytu, budou využity na nákup běžných potřeb denní potřeby Grace Janinky, jako jsou doplňky z lékárny, pleny, kojenecké mléko, nákup potravin.

Z celého srdce Vám moc děkuji, Grace J.J.