Komu jste pomohli
Lubomír Lazar – Luboš – Lazy, věčně usměvavý kamarád, který nezkazí žádnou srandu, kolega, který se nebojí žádné výzvy, ale hlavně milující manžel a táta dvou malých špuntů, tříleté Šarlotky a ročního Štěpánka. Jenže… Před rokem a půl byla Evě diagnostikována rakovina prsu, v době, kdy už s Lubošem čekali druhé miminko.
Evě se podařilo překonat těhotenství s těžkou nemocí a pár týdnů po porodu již podstoupila první operaci a chemoterapii. Přestože Eva bojovala do posledního okamžiku, nemoc ji po roce nakonec zahnala do kouta a jednoho rána Lubošovi z nemocnice zavolali, že už se domů nevrátí. Ze čtyřčlenné rodiny se rázem stala tříčlenná. Tak jako před spoustou dalších rodičů samoživitelů teď před Lubošem stojí dlouhý životní maraton, kterého se musí a bude snažit zúčastnit. Maraton cest do školek a škol, na nákupy, k doktorům, do práce a tak pořád dokola, dokud děti nevyrostou a nebudou se moci postavit na vlastní nohy. Až tehdy ho možná nechá život trošku vydechnout.
Tady ten krátký příběh končí. Píšu ho proto, že Luboš a děti potřebují pomoc. A nejsem sama, kdo by si to přál. Společně s kolegy jsme se rozhodli založit pro Lotynku, Štěpánka a jejich dětství bez mámy tuto sbírku. Nic jim maminku nevrátí a její ztráta je bude provázet už napořád. Bezstarostnost, úsměv a zázemí v dětství je to jediné, čím jim můžeme pomoci. To znamená umožnit jejich tátovi, aby s dětmi mohl trávit co nejvíc času. Aby se snažil být i mámou, i když Evu nikdy nikdo nenahradí.
