Náš Eda začíná sám chodit v prostoru. Brzy mu budou čtyři roky a už velmi dobře chápe rozdíl mezi sebou a vrstevníky. O to větší je jeho radost ze samostatné chůze! Operační zákrok byl hluboký. Po půl roce od něj už je vše dobře zahojeno, Edík si na novou pozici nožek už dobře zvykl a je si jistější. Velmi mu pomáhají skvělé dlahy, které nám nechal vyrobit pan doktor ve Vídni. V dlahách je při chůzi pevný a má také mnohem lepší pozici v kyčlích.

Díky sbírce z Donia také nemusíme váhat, zda zaplatit další kurz plavání. Které je pro nemocné klouby velmi prospěšné. Je jisté, že nás v budoucnu čekají další zákroky. S perfektní péčí ve Vídni se nám může podařit je odsunout co nejdál.

Dál denně cvičíme, rehabilitujeme, plaveme, laserujeme jizvy a jsme vděční, že můžeme. :-)

Rádi bychom poděkovali všem našim laskavým dárcům za možnost využít nejlepší lékařskou péči, kterou náš Edík mohl dostat.

Když se narodil, často jsme slýchali: „Nebojte se, dneska už toho doktoři spoustu umí.“ Je skvělé, že jsme mohli podstoupit léčbu na perfektní rakouské ortopedické klinice. 

Vůbec jsme nečekali, že by se mohla vybrat tak vysoká částka. Spoustu dárců neznáme, a tak si každého z nich poneseme v srdci jako vzácného tajného přítele. 

Edíček má operaci ve Vídni za sebou, včetně šesti výměn sáder. Péče v nemocnici byla velmi profesionální, precizní, domýšlená do posledních detailů.

Zákrok byl velký, dlouho po operaci si Eda stěžoval na bolest. I to už je ale za námi. Nožky vypadají velmi pěkně. Pravé kolínko se podařilo narovnat, levé chodidlo je v poloze vhodné pro nošení dlah a ortopedických bot.

Další pokrok budeme získávat rehabilitací u výborné fyzioterapeutky paní Vallové. 


S úctou a vděčností zdraví rodina Vochyánova