"Ahoj, já jsem Bětuška!
Je mi jedenáct let a chodím do páté třídy ve Smiling Crocodile. Mám skvělé rodiče, bezvadného bráchu – dvojče a prima ségru. A protože miluju zvířátka, doma máme taky fenku Flérku. Kromě toho moc ráda tančím a zpívám a mám pořád dobrou náladu.
Ačkoliv jsem se nenarodila zdravá, snažím se žít na plno a se vším statečně bojuju. Kvůli centrálnímu hypotonickému syndromu, který mi byl diagnostikován, mám ochablejší svaly a veškerý pohyb je pro mě obtížnější. Horší pohyb mám ale i kvůli revmatoidní artritidě, bolí mě totiž klouby a svaly, musím užívat léky a injekce a také hodně rehabilitovat. Kvůli mentálnímu deficitu mám problémy pochopit spoustu věcí, a také se málo soustředím. Často jsem velmi unavená a musím si odpočinout. Hodně nebezpečná je pro mě epilepsie. Můžu kdykoliv dostat záchvat a je potřeba, aby mě někdo z dospělých hlídal a rychle mi zajistil pomoc.
Doma mi pomáhají máma s tátou a ve škole pak moje asistentka, na kterou se můžu stoprocentně spolehnout. Díky ní se při učení mnohem lépe soustředím a tak se tady můžu pochlubit, že už bez mrknutí oka přečtu všechny číslice i písmena! Společně nacvičujeme běžné denní činnosti, třeba jak se chovat ve společnosti, jak se bezpečně najíst nebo jak pečovat o svoji hygienu. Každý den taky pod jejím dohledem cvičím. Pravidelný pohyb mi moc pomáhá a asistentka dohlíží, abych dělala cviky správně a neublížila si. A protože mě opravdu moc dobře zná, pozná, když mi není dobře nebo když se blíží epileptický záchvat a postará se o moji bezpečnost.
Jsem ráda, že mám ve škola parťáka, na kterého se můžu s důvěrou obrátit. Jen s ním jsem tím, čím chci být – pečlivou studentkou, skvělou kuchařkou nebo hvězdou školního muzikálu! Jen s asistentem totiž dokážu neuvěřitelné věci!"
Kdo sbírku organizuje?
Smiling Crocodile
nestátní speciální centrum, které vzdělává a podporuje děti s velmi těžkým kombinovaným postižením.
Centrum je svým zaměřením v ČR ojedinělé. Péče o tyto děti je velmi náročná a jen málokterá i speciální škola je schopna je přijmout. Veškerá zátěž pak leží na jejich rodinách.
Naším cílem a velkým přáním je, aby byl život dětí s těžkým postižením stejně uspokojující, jako je tomu u jejich vrstevníků, kteří měli možná na startu do života více štěstí. Zároveň se snažíme co nejvíce usnadnit život jejich rodičům, aby mohli chodit do práce, věnovat se i zdravým sourozencům nebo si alespoň na chvíli odpočinout.
