.. a je mi 22 let. Od narození mám mozkovou obrnu a epilepsii. Po tělesné stránce nejvyšší stupeň postižení. To znamená, že se nedokážu sám pohnout, najíst, ani otočit na bok. Sám se nezvednu z lehu.
Ale žiju a rád ! S mámou jsme parťáci a dost nám pomáhá, že máme auto. Potíž je, že má už dvanáct let a taky jsem vyrostl a to tak, že mám hlavu nalepenou až na stropě.
Auto je vedle vozíku moje nejdůležitější kompenzační pomůcka
Nevěřili byste, jak složitý je pořád cestovat vlakem nebo autobusem s vozíkem, i když to miluju. A těch věcí, které s sebou potřebuju vozit. Natočili jsme o tom takový video. Tak kdybyste chtěli, tak mrkněte dole na stránce!
Budu moc rád za každou korunu , sympatie, sdílení… DĚKUJU
