Přispěli jste na pro vážně nemocného Járu

Rád bych se vám představil – jmenuji se Jaroslav Karban. 

Narodil jsem se v září 1993 v Žatci, kde i v současné době žiju. V 5 letech jsem byl diagnostikován jako autista. Poté jsem strávil několik týdnů v nemocnici v Motole na psychiatrii kvůli autismu a na ortopedii pro skoliózu a poruchy růstu obratlů. V té době jsem strávil hodně času se svým dědečkem. Během školní docházky jsem byl několikrát hospitalizovaný kvůli bolestem páteře a kloubů.

_{S mamkou se máme hodně rádi.}

Po skončení 9 leté docházky jsem byl přijatý jako první autista ke studiu na Ekonomické škole při Jedličkově ústavu, kterou navštěvuji vozíčkáři a slepé děti. Tam jsem pravidelně chodil na rehabilitace s páteří a nohama.

Před 3 lety jsem byl hospitalizován ve Vojenské nemocnici ve Střešovicích. Tam zjistili, že mám oboustranné selhání srdce. Zhruba po 1 měsíci mě převezli do IKEMu. Můj stav byl označen za velmi vážný. V tu chvíli se mi obrátil život doslova naruby. Rodina – mamka a bratr Tomáš – mě musí neustále  kontrolovat abych nezkolaboval. Zajištujeme invalidní vozik, který s velkou pravděpodobností budu potřebovat.

Moc mě baví válečná historie. Rád čtu knížky s tímto tématem. Už na škole při Jedličkově ústavu mi nabízeli, že bych mohl vést historický kroužek nebo pořádat přednášky jak v češtině tak angličtině. Jako autista mám ale problém v komunikaci s více lidmi.

Rád jsem jezdil do vojenských muzeí, kde jsem si povídal se stejnými nadšenci. Moc to pro mě znamenalo. Nyní jsme již zcela bez auta, po 16 letech už bohužel odjezdilo své. Já i mamka, která po prodělané borelióze špatně chodí, jsme uvězněni doma. Nesmím se namáhat a proto žádnou cestu veřejnou dopravou nezvládnu. Cesty sanitou jsou pro mě také značně namáhavé. Přepravuje se více pacientů a než se projede celá trasa jsem hrozně unavený. Dnů, kdy se cítím dobře, je opravdu poskrovnu. V poslední době jezdím do IKEMu na vyšetření nebo hospitalizaci i několikrát za měsíc.

Auto využijeme na cesty do nemocnic na vyšetření a na možnost návštěv při dosti časté hospitalizaci, na úřady a všude kam bude potřeba dojet.

Peníze budou použity na nákup auta Folkswagen UP, pokud se nesejde dostatek financí budeme se snažit si koupit podobné levnější auto.

V případě, že by se sešla větší částka, poradil bych se s lékaři v IKEMu o možnosti koupě vhodné zdravotní pomůcky. Případný zbytek bych věnoval na pomoc postiženým dětem.