Představení sbírky
Dominik trpí druhým nejzávažnějším stupněm autismu a ADHD, prakticky nemluví.
Problémy se začaly projevovat kolem prvního roku, a ve třech letech, kdy chlapec stále nosil pleny, přišla diagnóza autismus. Otec Dominika to nezvládl, opustil je a přestal se ozývat.
Maminka Helena Pechánková z Karlových Varů se kvůli celodenní péči o něj vzdala dosavadního života v zahraničí. Ocitla se na vše sama a musela začít v Čechách od nuly.
Nyní shání 166 tisíc korun na speciální delfinoterapii v Turecku. Proč zrovna tato terapie? Nikdy prý Dominik nevypadal tak šťastný, jako když kdysi viděl tato zvířata v delfináriu.
Přestože komunikace chlapci chybí, je nesmírně empatický. Když se jeho maminka během rozhovoru rozplakala, Dominik se na ni s láskou soustředil, objal ji a naléhavým „Ahoj“ kontroloval, zda je v pořádku.
Komu pomůžeme?
Život na Tenerife může mnohým znít jako pohádka. Leckdo by třeba i záviděl… Začít podnikat v cizí zemi bez znalosti jazyka pro Helenu však nebylo jednoduché. Nakonec si tam ale pronajala kavárnu a 10 let ji úspěšně provozovala.
Jenže po narození syna se snový příběh začal pozvolna rozpadat. „To, že s Dominikem není něco v pořádku, se začalo projevovat až kolem prvního roku. Nereagoval jako zdravé děti. Třeba oslava prvních narozenin ho zjevně obtěžovala,“ vybavuje si vzpomínky z minulosti maminka.
Problémy ve školce
Mateřská dovolená je ve Španělsku (tedy i na Kanárských ostrovech) pouze 16 týdnů. Dominik musel zhruba po roce začít navštěvovat školku, která byla součástí školního komplexu, kde se potkávaly nejmenší děti třeba i s dvanáctiletými. Problémy s chováním Dominika se zde začaly prohlubovat. „Nezapojoval se do kolektivu, navíc měl ve třech letech stále pleny. Musela jsem odbíhat z práce ho přebalovat. To byl šílený rok,“ dodává.
Otec to nezvládl
V té době se navíc rodina dozvěděla onu diagnózu. Z úst odborníků nekompromisně zaznělo: Je to autista s ADHD. „Dominikův otec s námi nežil od jeho prvních narozenin. Vyžadoval střídavou péči, ale nedokázal se o Dominika starat. Nakonec se pokusil o sebevraždu a poté se přestal ozývat. Nebral telefony a jako by se po něm slehla zem. To byly Dominikovi tři roky,“ líčí průběh jedné životní etapy.
Zůstali sami
S Dominikem tak zůstala sama a oficiálně jen s polovinou dávek, druhá totiž šla za otcem Dominika kvůli zmíněné střídavce. „Když bylo Dominikovi 5 let, podala jsem na něj trestní oznámení, na které zareagoval až letos v květnu. Jen podotýkám, že celou dobu samozřejmě vůbec neplatil alimenty,“ říká Helena, která se nakonec rozhodla život na Tenerife ukončit a začít znova v Čechách.
Pomohla Žirafa
„Dominik odletěl s mojí maminkou, která mi tu též pár let pomáhala. Já nasedla do auta, naložila tam vše nejnutnější a vydala se směr Česko. Tady jsem nejdřív musela najít lékaře, který by nás vzal, současně s tím jsem hledala byt a musela se domluvit ve stacionáři Žirafa na celodenní péči o Dominika,“ líčí Helena, která si záhy na to pronajala byt 1+1, který musela komplet zařídit. Vzala si na to půjčku a úspory padly i na platby za stacionář. „Ještě nemáme vyřízené příspěvky, každopádně už se schyluje ke zdárnému konci. Já jsem zdravá a připravená naskočit do jakékoliv práce, abych vše poplatila a uživila nás. S tím mi Denní centrum Žirafa s jejich péčí o Dominika neskutečně pomáhá,“ uzavírá.
Žádné stacionáře
Na Tenerife neexistují stacionáře nebo sociální zařízení podobného typu jako známe v České republice. „Dominik měl ve škole k ruce asistenta, ale když ve 14 hodin skončilo vyučování, neměla jsem ho kam dát. Nebyla žádná družina. Neměl ho kdo hlídat a já nemohla pracovat. Musela jsem se vrátit do Čech,“ vysvětluje paní Helena.
Autista s ADHD
V minulosti nebylo možné obě diagnózy (autismus a ADHD, jinak AuDHD) stanovit najednou, což vedlo k opožděné a nesprávné léčbě. Dnes lze obě diagnózy kombinovat. Děti s AuDHD čelí větším nárokům na učení a socializaci než děti pouze s autismem. Často zažívají vnitřní boj, kdy to, co je stimulující a živé, je zároveň vyčerpávající, a naopak klidnější život může vést k depresi z nedostatku stimulace. Tyto děti nebo lidé proto potřebují především strukturovaný denní režim. Ten je pro ně klíčový, protože poskytuje pocit stability a předvídatelnosti.
