Pomohli jste dvouletému Šimonkovi bojovat s akutní leukémií. Děkujeme!

Šimonek má dva roky. Již takto maličkého ho opustila maminka, která odešla k novému partnerovi. Šimonek žije u své babičky, která se současně stará o dědečka, který je na invalidním vozíku. Přesto vytvořila Šimonkovi milující a bezpečné zázemí. V srpnu Šimonek onemocněl a diagnóza je nemilosrdná, má akutní leukémii. Aby se o něho mohla babička postarat, bude potřebovat finanční podporu.  Vaše pomoc je pro tuto rodinu a hlavně pro Šimonka životně důležitá a nutná.

Příběh Šimonka nám popsala sestra jeho maminky, Šimonkova teta Andrea.

Když se Šimonek narodil, bylo to krásné, zdravé miminko. Matka se o něj příliš nestarala, o citové vazbě nemůže být ani řeč, otec v běžném životě nefunguje. Naštěstí bydleli u rodičů matky a péči o Šimonka vzala na svá bedra babička. Co Šimonkovi upírala matka, to mu babička vynahrazovala svou péčí a láskou.

Musela však zvládat i péči o Šimonkova dědečka, který je na vozíku, celou domácnost, dům a zahradu. Matka Šimonka si našla jiného partnera a ihned si pořídila dítě. Odstěhovali se k druhým rodičům se svým dítětem. Po domluvě zůstal Šimonek u prarodičů. Matka se o něj nezajímala ani nepřispívala. Otec si občas chodil se Šimonkem hrát. I tak byl Šimonek šťastné dítě, jako maminku vnímal svoji babičku.

Šimonek si užíval bezstarostné dětství. Byl zdravý, plný energie, života a elánu. V srpnu začal postonávat, měl náhlou příhodu břišní, napadal na nožičku, odmítal chodit, trápily ho horečky. Dětské paní doktorce se to nelíbilo, trvala na hospitalizaci a vyšetření. Všichni jsme věřili, že se Šimonek brzy uzdraví.

     Pak přišel 24.srpen a s ním blesk z čistého nebe. Když babičce oznámili, že Šimonek má leukemii, volala mě, své starší dceři, plakala. Hned jsem jela do nemocnice. V jedné vteřině se vám náhle zhroutí celý svět, přijdete o všechny jistoty. Co se Vám v takové chvíli honí hlavou? Budu upřímná. Myšlenky jdou v rychlém sledu – to nemůže být pravda, museli se splést, vždyť je tak maličký , bezbranný a nikomu nic neudělal, proč on, ještě v životě nestihl nic zažít, co když nám umře? Tečou Vám slzy, mozek odmítá tuhle realitu přijmout, cítíte ohromnou bolest a beznaděj. Po prvním šoku Vás zalije obrovská vlna odhodlání. Chcete pro toho malého tvora udělat všechno, co půjde.  Ale víte, že bez pomoci druhých to nezvládnete.

Matce byl stav Šimonka zcela lhostejný, podepsala zplnomocnění k péči o Šimonka babičce a tetě, možnost rozhodovat o léčbě a zmizela.

Tak začal Šimonek léčbu na hematoonkologickém oddělení DK Olomouc. Je s babičkou, která je 68 let a já, jeho teta za ním denně po práci docházím. Šimonkovi zavedli centrální žilní katetr, což mu ulevilo, jelikož má špatné žíly, nebylo jednoduché udělat odběry , Šimonek moc naříkal a plakal. Také nožička ho bolela, přestal chodit.

Jsme na začátku dlouhé a těžké cesty za uzdravením. Šimonek, ač je mu 2,5 roku, zatím nemluví, ale dokáže se s okolím dorozumět. Šimonek je hodný chlapeček, který se rád chová, tulí a je za vše nesmírně vděčný. Nechápe, v jak závažné situaci se ocitnul. O to víc si to uvědomujeme my. Víme, že péče o Šimonka bude náročná a nákladná. Rádi bychom Šimonkovi pořídili vše, co bude potřebovat a zařídili domov u babi a dědy tak, abychom ani v nejmenším neohrozili úspěch léčby a Šimonkův zdravotní stav.

Tohle se však může uskutečnit jen s Vaší pomoci.

Matka Šimonka sice opustila. ale věřím, že Vy se k němu neotočíte zády a pomůžete mu na cestě zpět do normálního života. S Vaší pomocí to Šimonek určitě zvládne.

Děkujeme všem dárcům, kteří Šimonkovi věnují finanční příspěvek.

Celou sbírku zaštítí a realizuje Rodinné centrum Olivy v Olomouci.

Finanční prostředky budou použity na pořízení léků, zdravotních pomůcek a zajištění domácího prostředí pro Šimonkovu léčbu.

Konkrétně bude rodina potřebovat pokrýt: léky, které nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou, řadu dalších podpůrných léků a zdravotních pomůcek, všemu, co povede k lepšímu zotavení Šimonka po náročné léčbě a při ní.

Úhrada odborného personálu, který by mohl v rodině vypomáhat (zdravotní sestra, ošetřovatelka). Jelikož chlapeček žije u babičky a dědečka, který je na vozíčku a jeho maminka se o něj nestará, rodina je v situaci, kterou nelze zvládnout bez pomoci. 

Prostředky tedy pomohou pokrýt i chod domácnosti – nájemné, energie, nákup potravin, hygienických prostředků, ošacení a dalších věcí potřebných k důstojnému a spokojenému životu chlapce. Další důležitou položkou v rozpočtu rodiny je dopravné, jelikož nevlastní auto.