Společně proti suchu: pomozte nám vrátit vodu do české krajiny

V Horních Moštěnicích a Beňově by do roka měly vzniknout první realizace adaptačních opatření podle Modelu Živá krajina. Proto jsme mohli vyrazit s dronem zdokumentovat stav bezprostředně po povodních v okolí nedaleké obce Kladníky. První dojmy?

 Co hned v počátku nezachytí protierozní opatření ve výše položených vesnicích, to s o to větší silou smete povodňová vlna v lokalitách nacházejících se pod nimi.

Skloubit zažitý způsob hospodaření zemědělců s ochranou majetku a bezpečím obyvatel v některých lokalitách nebude možné.

Informace a citace odborníků ve videu jsme čerpali z tiskové zprávy.

Oblast budeme dále sledovat; zejména nás zajímají prvotní příčiny povodní a jaké jsou možnosti jejich vzniku do budoucna zabránit.

Na jaře 2020 jsme začali hledat lidi na stejné vlně – všechny, kteří cítili potřebu s vodou a krajinou kolem sebe začít něco dělat. Dobrovolníky, kterým bychom předali teoretické základy a praktické dovednosti, aby i jako jednotlivci mohli pomáhat s adaptací na klimatickou změnu: Model Živá krajina.

Od té doby jsme vyškolili na 200 lokálních koordinátorů, obdobný počet terénních mapérů, vytvořili stálý profi-tým, navázali spolupráci s dalšími organizacemi a zpracovali desítky studií proveditelnosti na 2000 km² po celé ČR.Uspořádali jsme bezpočet besed, přednášek a diskusí, konferencí pro samosprávy a odborníky, stejně jako komentované vycházky nebo školení terénního mapování pomocí mobilní aplikace. Získali jsme i nějaká ocenění, čehož si vážíme.

Jdeme od teorie k činům – na základě hotových studií směřujeme k realizacím přírodě blízkých opatření v krajině. Naposledy to byla kaskáda pěti tůní na Zdoňovsku, daří se to i v Plzeňský kraj. Ještě letos nás čekají realizace v Krnově, na Přerovsku a daších lokalitách.

Jsme vždy moc rádi, když naše úsilí podpoříte: Děkujeme všem obcím a krajům, odborníkům, úředníkům, firmám, donorům a nadšeným dobrovolníkům, kteří naší vizi věří a pomáhají vracet život do krajiny.

Živá krajina Plzeňský kraj má hotové dvě nové tůně

Najdete je v nivě Bušovického potoka, kde zpracováváme studii zádrže vody v krajině podle Model Živá krajina. Navázali jsme spolupráci s bagristou, kterému šla práce skvěle od ruky a máme proto pro něho připraveny další tři tůně . Zároveň o naší činnosti vznikla také zajímavá reportáž České televize .

Našemu kolegovi z Vyškovska podařilo přesvědčit místní zemědělské družstvo k celkem jednoduchému opatření, které ale má obrovsky pozitivní vliv na omezení smyvu ornice z pole a prevenci nemilých pojistných událostí. Poměrně dramatická situace na stejném místě z léta 2022 by se už neměla v takové intenzitě zopakovat. Chystají se další úpravy, tak držte pěsti! Více o v rozhovoru.

Děkujeme za vaši podporu a přejeme krásné léto. 🌻

Zažíváme první ochutnávku silných letních bouřek

Proč jsou často nezvykle prudké, doprovázené velkými kroupami nebo bleskovými povodněmi?

Vyšší průměrné teploty více vodní páry v atmosféře: To je jedna z ingrediencí receptu na pořádnou bouřku. Teplejší vzduch má více energie, což může zvyšovat intenzitu a prudkost konvekčních bouří, stejně jako množství srážek, které během nich rychle spadne. ☔

Proto potřebujeme odolnou krajinu schopnou hospodařit s vodou:

• Zadržování vody v krajině pomáhá snížit riziko bleskových povodní.

• Zlepšení mikroklimatu – zeleň a menší vodní plochy snižují přehřívání a vytvářejí příjemnější prostředí.

• Snižování tepelných ostrovů – méně betonových, nepropustných a tmavých ploch (včetně holých polí)

Názorně to ukazujeme v našem krátkém videu.

Děkujeme za podporu našich projektů, které právě takovou – odolnou a zdravou – krajinu tvoří! #vracimezivotdokrajiny

Jedno místo, dvě dekády, aneb od konvenčního zemědělství k lepším výnosům 

Často slyšíme, že zemědělci jsou hlavními škůdci krajiny, nadužívají pesticidy a nezohledňují erozi půdy. Pravdou však je, že zemědělci a jejich hospodaření je různé.

Někteří z nich přistupují k půdě velmi inovativně – zakládají nektarodárné pásy, používají podsevy, přecházejí na agrolesní systémy, nebo využívají precizní zemědělství.Většina zemědělců však stále nerespektuje vrstevnice, což vede ke ztrátě až 50 % živin a nedostatečnému zadržování uhlíku.

Výjimkou je tato oblast jižní Moravy, kde aplikují pásové hospodaření. Tento způsob obhospodařování sleduje vrstevnice a střídá pásy plodin jako kukuřice a obilí, což snižuje erozi a splachy půdy. Výnosy mohou dokonce překonat konvenční zemědělství, jak potvrzuje rostoucí plocha těchto polí.

Na časosběrných snímcích je zřejmé, jak tento přístup postupně eliminuje smyv ornice a tím i ztrátu živin. Pásové hospodaření po vrstevnicích je řešení pro pole ve svahu, které je nejen ekologičtější, ale i ekonomicky výhodné. Zdroj: Mapy.cz

Vaše podpora nám pomáhá 

Během posledních týdnů jsme s Živou krajinou při různých příležitostech zavítali do Tábora, Čisté u Horek, Krnova, Dětenic, Beňova, Kobylnic, Branýsa nad Labem nebo Prahy a pozvali jsme milou návštěvu do Zdoňova

Bez vašich příspěvků by to nešlo – děkujeme!

Krásný začátek léta,

tým Živé vody

Kaskáda tůní ve Zdoňově odolala i přívalovým dešťům

Zádrž cca 17 000 m³ vody během 55 hodin bezprostředně po realizaci plus úplné zastavení eroze ornice z pole, to byl první dobrý výsledek. Později soustava tůní přechodně vyschla vzhledem k silnému suchu, a koncem minulého týdne lokalitu čekal další test: jak si poradí s přívalovou srážkou.

Během tří dnů tu napadlo přes 30 mm srážek, z toho v jednom dni až 25 mm. Zpočátku se nic nedělo, veškerou vláhu vpíjela půda a vegetace v povodí. Po nasycení začala voda stékat po povrchu a pronikla i do melioračního systému, který ji začal odvádět. Eroze jak v kaskádě, tak i v novém potoce, je i po přívalu zanedbatelná, Zdoňovský rybník se už nebude zanášet.

Na místě kaskády tak díky vlastníkům i místní farmě vznikl mokřad, v němž se začíná rodit nový, pestřejší život. Objevily se zde zvonky, několik druhů jetele, přilétly včely a vážky, přilétla káňata, luňák červený, konipas bílý, objevila se kolonie skřivanů, krkavci, v bahně stopy srnčí, jelení i černé zvěře, a jednou se tu prošel i vlk. Něco, co jste v této části bývalého 100 ha lánu orné půdy nemohli vidět dlouhých 70 let.

Rádi bychom zde zavedli monitoring odtoku vody ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem, který by umožnil ověřit, jak se stav lokality postupně hydrologicky zlepšuje. Tato data pak můžeme využít i u vás doma v rámci projektu Živá krajina. Pokud budte chtít podpořit naši činnost jednorázovým nebo pravidelným příspěvkem, budeme moc rádi.

A jak jsme to od diváků ČT schytali

Zúčastnili jsme se dvoudenního výzkumu, jehož cílem bylo přesně zjistit, kolik vody z lesů ztrácíme. Vědci z Výzkumného ústavu meliorací a půd a Ostravské univerzity zkoumali, jak se na různých typech lesních povrchů chová srážková voda. Infiltrační opatření jáma-hráz-jáma se experimenty nadmíru osvědčilo i při simulaci mimořádné meteorologické události. Spolu s metodou řízeného svodu srážek z lesních cest zahrneme tento systém zvýšení retence vody v lesích do Model Živá krajina.

Ojedinělý lesní pokus přinesl vědecky ověřená data, která budou dále využívána při práci s vodu ve svažitých lesních komplexech a při ochraně lesa coby pramenné oblasti před vysycháním, stejně jako k chránění níže položených míst před erozí a bleskovými povodněmi.

Finální výsledky výzkumu budou publikovány v odborných časopisech a médiích. Někteří sledující to nicméně vyhodnotili jinak: „To teda objevili Ameriku. Já jsem teda nevědec, ale tohle vím i bez výzkumu.“ 🤷‍♂️ Více v komentech k reportáži České televize :)

Děkujeme za vaši podporu. Zvažte prosím pravidelný příspěvek, moc nám tím pomůžete plánovat další aktivity.

Krásný den z Živé krajiny 💙

Současné k̷r̷á̷s̷n̷é̷ extrémní počasí není náhodnou událostí, ale projevem změny klimatu, kterou dávají do pohybu různé faktory. Co můžeme čekat v nejbližších dnech? Proč se střídají extrémní teploty jak na houpačce? Mrkněte na video:

Oceány už nejsou schopné absorbovat stále vyšší přísuny tepla, což vede mj. k rozpínání troposféry a nárůstu teplot po celém světě.

V roce 2009 došlo k prvnímu bezprecedentnímu průniku extrémně teplého vzduchu od jihu nad severní pól. Tato událost způsobila oslabení až rozpad severského polárního víru během jednoho měsíce a významně zpomalil severský jet stream (rychlé proudy vzduchu v atmosféře udržující stabilní klima), což vedlo k období sucha v letech 2014 až 2019.

Zpomalený jet stream se nad severní polokoulí začal vlnit v obrovských amplitudách, což má za následek dosud nevídané výkyvy v počasí, kdy výdutě od jihu způsobují sucha a vedra (ano, saharský písek na vašem autě), zatímco od severu přináší extrémní chlad a srážky.

Oteplení o 1,5 stupně jsme měli dosáhnout až v roce 2050, avšak nyní jsme se této hodnotě globálně přiblížili. Česká republika jako vznitrozemský stát se otepluje 2× rychleji. Pokud tedy dnes vědci připouštějí oteplení do konce století o 2,5 °C, u nás by naši potomci měli průměrné celoroční teploty vyšší až o 5 °C. Letní denní teploty by tím pádem zcela běžně přesahovaly 40°C.

Tento bezprecedentně rychlý posun vede k extrémním jevům, jako jsou tropické dny první týden v dubnu, což není anomálie, ale důsledek změny klimatu.

Změna klimatu je prakticky výhradně způsobena lidskou činností a emisemi skleníkových plynů, především CO2. Za můj život (je mi 62 let) jsme každoročně přidali do atmosféry od cca 14 Gt CO2 až po současných 41 Gt CO2.

Zářivý příkon Slunce lze zanedbat v porovnání s lidským vlivem na klimatické změny, kterým dominuje i uvolňování metanu a CO2 z tání kryosféry. Každý kus země, kde odtaje bílý sníh a odkryje tmavou horninu, exponencionálně akceleruje další tání .

Každý z nás, stejně jako korporace a průmyslové státy, má svůj podíl na této změně. Zubožená zemědělská půda v sobě nedokáže vázat CO2 tolik, jak jsme doufali. Emise se sčítají, a to je ten zásadní problém, kterému čelíme.

Na palubě Titaniku hraje hudba, stevardi se usmívají a rozdávají paraplíčka…

Nemůžete-li se do našeho projektu adaptace krajiny na klimatickou změnu zapojit osobně, zvažte prosím podporu našeho projektu Živá krajina na Donio.

Děkuji,

Jiří Malík

#klimatickazmena #sucho #extremnipocasi #vracimezivotdokrajiny #zivakrajina #modelzivakrajina #livinglandscapemodel #livinglandscape #media 

Děkujeme!

Díky vašim příspěvkům, pravidelným i nepravidelným, drobným i velkorysým, jsme překročili milionovou hranici, nyní už o více než třicet tisíc korun! Nesmírně si toho vážíme.

Stálá finanční podpora je pro nás obzvláště důležitá. Díky ní se nám daří lépe plánovat a realizovat vizi Živé krajiny. Když se díváme na seznam dárců, vidíme za ním konkrétní lidi, kterým skutečně záleží na návratu a udržení života v krajině. Je to pro nás velká morální vzpruha a motivace do dalších projektů, se kterými vás již brzy seznámíme.

Díky Vám Živá krajina žije!

Přijměte tedy jako malé poděkování pozvání na konferenci Living Landscape, která se uskuteční přesně za měsíc, čtvrtého dubna, v nádherných prostorách Národního zemědělského muzea v Praze. Buďte našimi hosty – občerstvení je pro registrované zajištěno. 

Více info najdete na naší Facebookové události. Registrovat se můžete zde.

P. S. Včera, 3. března, jsme už po jednapadesáté oslavili Světový den divoké přírody. Co pro vás (divoká) příroda znamená v každodenním životě? Požehnání, nebo hrozbu?… Svět kolem sebe tvoříme každým malým rozhodnutím.

#svetovyDenDivokePrirody #divocina #priroda #zivot #vracimeZivotDoKrajiny #zivaKrajina #modelzivakrajina #livinglandscapemodel #livinglandscape #CITES #WWD #WorldWildlifeDay

Jiří Malík, iniciátor a jeden z duchovních otců projektu Živá krajina, dnes slaví narozeniny.
Gratulujeme a přejeme úspěšné pokračování splněného snu – i díky Vám!

"Dneska mi už je 62 …
Jako kluk jsem prožil krásné dětství právě tady, ve Zdoňově.
Jak jsem rozum bral, dvacet let pracoval v CHKO,všímal jsem si, jak voda mizí a příroda bojuje s klimatickou změnou. Strašně moc jsem s tím chtěl něco dělat.
Projekt Model Zdoňov, dneska Živá krajina, vznikl jako experiment dvou bláznů,kteří si chtěli ujasnit, proč krajinu na velkých plochách adaptovat nejde.
Nakonec jsme přišli na to, jak to dělat jde,a jak do toho vtáhnout každého, kdo by rád domovinu měnil k lepšímu.
Letos budeme slavnostně otevírat tuhle soustavu pěti tůní,které napájí voda z odstavených meliorací,a které spojuje nový, 300 metrový potůček.
Neptejte se mě, co to stálo času, peněz, bezesných nocí a šedivých vlasů… Přitom taková blbost, řekli by si možná někteří.
Ale je to první vlaštovka, a brzo začnou, po fázi, kdy jsme pracovali na studiích proveditelnosti, vznikat další a další realizace po celé České republice.
Tady na Zdoňovsku už letos vzniknou další desítky tůní, kilometry betonových toků vrátíme přírodě, založíme kilometry nových mezí pro větrolamy.
Za tím vším jsou však roky práce, nejen našeho týmu, ale všech odhodlaných lidí ochotných pomáhat na svět tomuhle projektu, který má potenciál změnit budoucnost nejen české krajiny.
Jsem fakt vděčný, že jsem se dožil realizace mého životního snu.
Jsem někdy vnímán jako zaťatý, tvrdohlavý děd Vševěd. Nemyslím to zle… ale všechno jde tak pomalu, většina lidí jen povídá.
Nevím, kolik máme času na adaptaci jako společnost, ani kolik času mám já osobně. Ale není den a není minuta, abych se neradoval, že můžu být spolu s vámi u toho.
Vám všem, kteří pomáháte obrodě české krajiny podle Model Živá krajina, z celého srdce děkuji. "

V rámci projektu Living Landscape mimo jiné experimentujeme, jak a čím na vhodných místech nejlépe odstavovat letité podzemní odvodňovací trubky, čili meliorační zařízení.

Koncem října jsme zkoumali nápad profesora Frouze z přírodovědecké fakulty Univerzita Karlova používat k tomuto účelu bentonit, neboli aztéckou hlínu, která je také známa jako kočkolit.

Aplikace bentonitu nevypadá moc vábně, ale funguje to! Už na jaře jsme v několika lokalitách identifikovali meliorační detaily určené k odstavení, kde bylo s předstihem umístěno 10 sond pro měření vlhkosti půdy a měření hladiny podpovrchové vody. Budeme tedy mít tvrdá data pro porovnání stavu před odstavením odvodňovacího systému a po odstavení.

Odstavení meliorací a soustavy tůní v rámci projektu Living Landscape bylo podpořeno také Norskem prostřednictvím Norských fondů.

Už brzy dosáhneme na platformě DONIO milníku 1 milionu Kč. Moc děkujeme, že nám pomáháte. Bez Vás by to nešlo! 

Vážení přátelé a podporovatelé  Živé krajiny,

rádi bychom s Vámi sdíleli radost z daru, který jsme díky Vám mohli před Vánoci věnovat české krajině.

Tůně vykopané před měsícem se i díky vyvedení vody z melioračních trub na povrch naplnily za 2,5 dne a tok od té doby stále teče. Tůň o největších rozměrech 14,5 na 27,1 m s hloubkou do 1,5 m o objemu 286 m³ se plnila pouhých 55 hodin. Hrubá stavba trvala 5 dnů a zádrž vody v celém mokřadu a tůních po 5 dnech činí minimálně 17 176 m³. Ať novou krajinu provází síla.

Srdečně děkujeme za neutuchající podporu. Díky Vám #vracimezivotdokrajiny a budeme v tom pokračovat i v roce 2024!

Přejeme klidné Vánoce a vše dobré do nového roku.

Tým Živé vody

Zájem veřejnosti a municipalit o nápravu krajiny roste. Unikátní know-how k adaptaci na klimatickou změnu a boj proti suchu využívá stále více měst a obcí i díky Vaší podpoře.

Pracujeme už v 92 lokalitách, povodích a katastrech obcí, přičemž svými studiemi pokrýváme přes 2000 Kilometrů čtverečních. Kromě municipalit mají o Model Živá krajina zájem také v Tunisu nebo ve Francii.

Jak uvedl spoluautor modelu Jiří Malík pro ČTK, model by se časem mohl zapojit do státní a zemědělské politiky. Je totiž univerzálně použitelný. „Jednotlivé politiky a záměry státu byly zatím velmi slabé a neměly dobrý nástroj na adaptaci krajiny. My jsme ho vymysleli a nabízíme ho státu k aplikaci do státní politiky i dotační politiky ať už ministerstva zemědělství, životního prostředí nebo místního rozvoje. Skvělé by bylo, kdyby se stal podkladem pro pozemkové úpravy nebo pro územní plánování a veškeré úpravy v krajině," řekl Malík.

Jak vypadá příprava studie na zádrž vody v povodí? Podívejte se na názorné video našich kolegů z plzeňské sekce, kteří aktuálně mapují povodí Bušovického potoka nedaleko západočeské metropole:
https://www.youtube.com/watch?v=ihyf2rVrmaQ

Vzděláváme veřejnost a municipality
Jendou z obcí, které budou mít pro své území jasný plán, jak zabránit vysychání vodních zdrojů a čelit klimatické změně, jsou Hustopeče. Zapojit se může každý. Na sobotu 15. září jsme si připravili školení mapování krajiny pro zájemce z řad veřejnosti. https://www.facebook.com/events/316956184232664/?ref=newsfeed

Abychom předali zájemcům z řad obcí a dalších organizací co nejvíce informací, pokračujeme v sérii konferencí. Po úspěšném tažení Moravou se přesouváme do východních Čech. V České Třebové organizujeme 12. října pro zástupce samospráv konferenci Živá krajina pro Pardubický kraj.
https://www.zivakrajina.info/konference

Společně s dětmi proti suchu
Pro všechny, kteří by chtěli od září učit děti o vodě a krajině – učitele prvního stupně, skautské vedoucí, zájmové kroužky, DDM, ekocentra, ale i alternativní školy a domškoláky, projektové dny a podobně, je tu zdarma ke stažení nová metodika „Společně s dětmi proti suchu“: https://www.zsprameny.cz/spolecne-s-detmi-proti-suchu/

Víte-li o někom, kdo by naši metodiku uvítal, nebo byste ji rádi viděli ve vyučování na škole svých ratolestí, sdílejte dál. Jak taková výuka probíhá uvidíte zde: https://www.youtube.com/watch?v=Z2RfCWBQHOY&t=88s

Děkujeme všem, kteří se na vzniku podíleli a umožnili tak přenést myšlenku Model Živá krajina nejmenším: ZŠ Prameny, Maiwaldova akademie, Namsos kommune / Nåavmesjenjaelmien tjïelte. Projekt podpořily Fondy EHP a Norska.

Jakmile to bylo možné po nelehké zimě 2019/2020, začali jsme my ze spolku Živá voda svolávat lidi na stejné vlně – všechny, kteří cítili silnou potřebu s vodou a krajinou kolem sebe NĚCO dělat.

Během léta se uskutečnila první dvě školení lokálních koordinátorů, kteří dostali teoretické i praktické základy, jak i jednotlivci mohou pomoci krajině s adaptací na klimatickou změnu: Model Živá krajina.

Od té doby jsme vyškolili na 200 lokálních koordinátorů, obdobný počet terénních mapérů, vytvořili stálý profi-tým, zpracovali desítky studií proveditelnosti na více než 1800 km² po celé ČR. 

Uspořádali jsme bezpočet besed, přednášek, konferencí pro samosprávy a odborníky, stejně jako vycházek pro nejširší veřejnost a těší nás, že jsme získali také nějaká ta ocenění.

Jdeme od slov k činům – na základě hotových studií nyní směřujeme k realizacím přírodě blízkých opatření v krajině.

Kapka ke kapce, kačka ke kačce – jako neziskovka jsme vždy moc rádi, když naše úsilí podpoříte jakoukoli částkou.

Když věci děláte dobře, lidé je napodobují. Bohužel i nám se stává, že dochází ke zneužívání a kopírování našeho know-how. Zjednodušené a kompromisní přístupy k adaptaci krajiny klamně slibují stejné výsledky, a byť se mohou zdát snadnější a rychlejší, stojíme si za tím, že odbývat péči o krajinu se nakonec nevyplatí.

Nepříznivá změna klimatu postupuje velmi rychle. Co se nyní může zdát příliš odvážné a v praxi neprůchodné, bude zanedlouho nutným minimem.

Děkujeme všem, kteří naší vizi věří a pomáhají pečovat o vodu a krajinu. Bez vás by Živá krajina nemohla existovat!

Se středočeským týmem jsme se o jednom dubnovém víkendu věnovali mapování katastru několika obcí na Kolínsku: Radovesnice II a Dománovice. Parta statečných dobrovolníků po úvodním zaučení a také díky příznivému počasí (což je pro nás hodně vody) zvládla do mapy zanést 327 bodů i s potřebnými parametry. Tak tomu říkáme Citizen science!

K čemu to bude dobré? Získaná data z terénu poslouží jako podrobný podklad pro studie proveditelnosti podle Modelu Živá krajina – jednu verzi vypracují projektanti a druhou navrhne umělá inteligence, abychom mohli výstupy porovnat.

Pomocí algoritmů a dalších IT kouzel AI rychle a samostatně navrhne např. konturaci polí na menší díly, což v praxi následně omezí vodní a větrnou erozi půdy. Tedy ve zlomku času doručí návrhy opatření, které jsme dosud v závislosti na sklonu terénu a poloze vrstevnic navrhovali podle metodiky ČZU „ručně“.

Další věc, kterou náš IT tým umělou inteligenci „učí', je rozpoznávat z leteckých ortofotomap podzemní meliorační systémy, které o sobě při troše štěstí dávají vědět typickými obrazci připomínající strukturu peříček.

Tohle využití umělé inteligence se nám zdá být přínosné, co myslíte?

Projekt podpořil Státní Fond Životního Prostředí.

Co je u nás ještě nového? Naše kroky sleduje Česká televize

V nejnovější reportáži „Boj se suchem“ se dozvíte, jaké jsou největší překážky a slepé cesty v adaptaci krajiny na klimatickou změnu, a kde a jak se naopak daří měnit věci k lepšímu. Děkujeme celému brněnskému štábu a hlavně Vám, našim podporovatelům! 

Reportáž ke shlédnutí zde:  http://www.ceskatelevize.cz/…/323281381960408/cast/972636/

Sotva jsme dokončili studii proveditelnosti pro obec Blažovice, a už podle ní se starostou ladíme vznik nového biocentra, další dobrodružství začíná – nová studie proveditelnosti na 24 km² v katastru Města Hustopeče. 

Ještě v minulém roce se na nás obrátili zástupci města s dotazem, zda bychom jim nepomohli se suchem, které tuto lokalitu dlouhodobě sužuje. 

Vydali jsme se na místo a zjistili, že dva rybníky uprostřed unikátních mandloňových sadů během posledních dvou dekád zcela vyschly. Probíhající rekonstrukce hráze v režii Povodí Moravy za desítky milionů tak bude dost možná zbytečnou investicí.

Už při první obchůzce terénu jsme identifikovali místa, kde se voda stále drží a rybníky by se zde nabízely, neboť se tam historicky nacházely – krajina má paměť. 

Po prezentaci a jednání se zástupci města a odsouhlasení zastupitelstvem s radostí oznamujeme, že Hustopeče budou mít vypracovánu studii proveditelnosti podle Modelu Živá krajina , tedy podrobnou a konkrétní koncepci, jak zadržet drahocennou vodu v celé ploše katastru a adaptovat jej na klimatickou změnu pomocí přírodě blízkých opatření. 

Na mapování terénu mezi vinicemi a sady se těšíme už teď – jste-li z okolí a chcete-li se připojit k obnově krajiny, napište nám!

Zájem obcí o Model živá krajina roste. I díky Vám jim můžeme poskytnout kvalitní plán adaptace na klimatickou změnu.

SRDEČNĚ DĚKUJEME ZA PODPORU! 

Moc to pro nás znamená. Pomohli jste nám vyškolit už 170 lokálních koordinátorů a mapérů, kteří vytrvale pracují na studiích proveditelnosti, jež pomohou vracet vodu do krajiny a zajistit vyšší adaptaci krajiny na klimatickou změnu. Každý z našich koordinátorů v regionech po celé ČR nyní aktivně pracuje na dalším mapování za pomoci Modelu Živá krajina, jehož prvním cílem je světově unikátní celonárodní komplexní náprava krajiny – Krajinný plán adaptace ČR na klimatickou změnu!

Současně se posouváme od studií proveditelnosti k samotné realizaci návrhů nápravy krajiny. Nejdále jsme v tomto snažení v našem pilotním projektu Model Zdoňov na Broumovsku, který bude příkladem toho, jak má krajina fungovat:

Na ploše 7 km² navrhujeme zvětšit plochy mokřadů a tůní na desítky hektarů. Narovnané toky se prodlouží o několik kilometrů, přibydou kilometry mezních pásů a tisíce stromů, které zvýší i větrolamnost krajiny. Na několika místech budou nové mokřady vytvořeny využitím vody z meliorací.

Nutným předpokladem a mezistupněm pro tuto realizaci je projektová dokumentace vycházející ze studie proveditelnosti. Projektová dokumentace stojí na tuto plochu cca 5,5 mil. Kč. Od státního fondu životního prostředí jsme získali téměř 5 mil. Kč, a tudíž potřebujeme dalších 500 tis. Kč na kofinancování projektové dokumentace, protože náš spolek Živá voda je investorem této akce. Výsledkem bude ojedinělý komplexní soubor krajinných opatření, které budeme moci již ukazovat i veřejnosti přímo v terénu.

Proto jsme se rozhodli navýšit původní cílovou částku na dvojnásobek, tedy 1,5 mil. Kč. Zbylých 250 tis. Kč bude použito na další podporu lokálních koordinátorů, jež jim umožní dokončit své územní studie a posunout se blíže k nápravě krajiny v různých místech ČR.

Pokud budete přispívat dál, jednou se objevíme i ve Vaší domovině a pomůžeme Vám navrhnout a renovovat krajinu podle naše Modelu Živá krajina. Příroda, krajina i my Vám děkujeme!  

Nesmírně si toho vážíme. Díky těmto prostředkům jsme mohli uspořádat několik školení pro nové lokální koordinátory a máme finance i na to poskytovat jim následnou dlouhodobou a tolik potřebnou odbornou podporu. 

Právě díky vašim příspěvkům mohou pokračovat v projektu, jehož cílem je velká věc: celonárodní komplexní náprava krajiny – Krajinný plán adaptace ČR na klimatickou změnu!


Zatím se naše parta nadšenců pro obnovu krajiny rozrostla na neuvěřitelných 170 lidí a ve své činnosti čerpají ze znalostí, které získali díky školením, na něž jste nám přispěli v této sbírce.


Pokud společně vytrváme, bude nás za rok zase více a možná se již brzy náš projekt na zádrž vody v krajině začne realizovat i v okolí vašeho domova a i zde napravíme ty nejpalčivější problémy jako je sucho, přívalové záplavy, vodní a větrná eroze, ztráta biodiverzity a úrodnosti půdy podle našeho Modelu Živá krajina.


Příroda, krajina i my vám děkujeme!

Jaké jsou naše plány v roce 2022?

Uspořádáme další školení pro nové lokální koordinátory z celé České republiky

Budeme pokračovat v podpoře stávajících koordinátorů, kteří pracují na studiích proveditelnosti ve svých povodích

Posuneme některé z našich dokončených studií proveditelnosti do fáze projektové dokumentace, která je posledním krokem předcházejícím realizace navržených opatření v krajině

Pozveme vás na řadu přednášek i vycházek po krajině, kde vám představíme, v čem naše činnost přesně spočívá. Budeme s vámi pravidelně v kontaktu!

Budeme dále neúnavně jednat s klíčovými hráči v zemědělství, ekologii i státní správě, a dokazovat našim politikům, že investice do naší krajiny se dalším generacím bohatě vyplatí.

Pro pravidelné donory připravujeme poděkování ve formě společného setkání s atraktivním programem v krásné lokalitě.


V letošním ročníku ceny JV, která každoročně oceňuje konkrétní činy pro zdravé životní prostředí a udržitelný rozvoj v ČR, byl nominován Jiří Malík, jeden z autorů našeho Modelu Živá krajina.
S radostí jsme přijali zprávu, že je vítězem kategorii Dlouhodobý přínos a za Výjimečný počin . Významné ocenění tak putuje všem, kteří se na projektu ŽIvá Krajina podílejí, včetně vás, našich dárců – vaše podpora má smysl!