Komu pomůžeme?

Pomůžeme čtveřici mladých lidí s postižením. Seznamte se s nimi:

Kuba

Jmenuji se Kuba, je mi 24 let a studuji mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Do Prahy jsem se přestěhoval před sedmi lety kvůli střední škole a od té doby se pro mě stala druhým domovem. Mám tu většinu svých přátel – ať už spolužáků z vysoké školy, nebo lidí, které jsem poznal díky tomu, že jsem velmi společenský a komunikativní člověk. Mezi mé koníčky patří dabing, film a dobrá společnost – rád trávím čas s lidmi, povídám si a poznávám nové názory a zkušenosti.

O projektu Spolubyt jsem se dozvěděl od kamaráda, který bydlí ve Spolubytu I. Možnost spolubydlení mě oslovila hned z několika důvodů. V minulosti jsem si vyzkoušel bydlet sám, ale brzy jsem zjistil, že mi chybí každodenní kontakt s ostatními. Zároveň je pro mě důležité plně se osamostatnit, a to i v otázce péče, ale nechci se izolovat. Spolubyt mi umožňuje nejen větší nezávislost, ale také přirozené sociální vazby, které bych jinak postrádal.

Nejsem původem z Prahy a své rodné město mám rád, ale zároveň vím, že kdybych se tam vrátil natrvalo, nedokázal bych se rozvíjet tak jako právě tady. Mám tam jen pár blízkých přátel a obávám se, že bych skončil zavřený mezi čtyřmi stěnami, což není životní styl, který by mi vyhovoval. Spolubydlení v Praze proto vnímám jako skvělou příležitost, jak se nejen osamostatnit, ale zároveň dál aktivně fungovat mezi lidmi, se kterými si mám co říct.

Patrik H.

Zdravím, jmenuji se Patrik, je mi 20 let a již 13 let se pohybuji v ústavní péči kvůli rodinným důvodům. V roce 2022 jsem začal studovat v Praze a postupem času jsem se rozhodl, že bych se zde chtěl usadit. Bohužel situace s bydlením v Praze je složitá, jelikož mám trvalé bydliště v jiném městě, nemohu žádat o byt v Praze. V tomto období k nám do školy začaly chodit pracovnice sociální rehabilitace z Asistence o.p.s., od kterých jsem se dozvěděl o projektu Spolubyt. Díky němu budu moct začít žít naplno mimo ústav.

Patrik a Míša

Jsme mladý pár, Míša a Patrik. Pár tvoříme necelé dva roky, známe se od roku 2017 a už od té doby jsme si byli velmi blízcí.

Náš vztah je velmi silný a trávíme spolu většinu našeho volného času. Dá se říct, že již nyní žijeme rodinným způsobem života – sdílíme finance, společně si vaříme, zkrátka se o sebe vzájemně staráme.

Já (Míša) nyní bydlím v chráněném bydlení, kde však není možné společně bydlet, což pro Patrika znamená každodenní dojíždění tam a zpět.

Patrik aktuálně bydlí na ubytovně, kde postrádá jakékoliv soukromí a důstojné fungování.

Ani jeden z nás není původem z Prahy. Nejen proto bychom se rádi posunuli na další úroveň a žili společně pod jednou střechou. Také jsme rádi za možnost spolubydlení s fajn lidmi, které známe.

Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?

Vybrané prostředky využijeme na vybavení Spolubytu II., který je zatím nezařízený. Aby v něm mohli bydlet čtyři mladí lidé s postižením, potřebujeme jej zařídit tak, aby byl plně funkční, bezpečný a bezbariérový.

Konkrétně peníze využijeme na:

• základní nábytek do ložnic, kuchyně a obývacího prostoru,

• polohovací postele pro uživatele s pohybovým omezením,

• dálkově ovládaný vstupní zámek pro větší samostatnost a bezpečnost,

• úpravy koupelny a toalety pro snadnější každodenní fungování,

• drobnosti, které z bytu udělají skutečný domov – světla, závěsy, úložné prostory a další.

Pokud se podaří vybrat víc, než kolik je potřeba na samotné vybavení, veškeré další finance využijeme na další úpravy, které obyvatelům pomohou být opravdu co nejvíce samostatní, případně jim zjednoduší každodenní činnosti na Spolubytě. Může se jednat třeba o vybavení druhé toalety bidetovým prkénkem, prvky chytré domácnosti, hlasové ovládání. Peníze navíc mohou být také využity na servis a údržbu zařízení bytu.

Každý příspěvek nám pomůže přiblížit se cíli – vytvořit místo, kde mohou mladí lidé s postižením poprvé zažít, co znamená mít vlastní klíče, vlastní prostor a samostatný život s podporou, kterou potřebují.