Pomozme Janě a dětem po ztrátě manžela a tatínka

Výročí patnácti let od seznámení a osmi let od svatby nebylo šťastným okamžikem pro doposud spokojenou rodinu Jany a Jana Dudových z Mladé Vožice, městečka v okrese Tábor. Devětatřicetiletého tatínka dětí – Antonína (6 let), Františka (4 roky) a Terezky (1,5 roku) – začaly ten slavnostní den velmi silně bolet záda. Už v přivolané sanitce se ale jeho stav fatálně zhoršoval, ztrácel vědomí, přestávalo mu fungovat srdce, musel dostávat kyslík. Diagnóza byla strašidelná – po napadení pneumokokem byl u milovaného manžela a tatínka navozen umělý spánek, ze kterého se Jan prakticky neprobudil.

Deset měsíců za ním Jana každodenně jezdila, trávila s ním u lůžka hodiny, při kterých věřila, že Honza je přece teď opustit nemůže. Vždyť její životní partner byl jako dobrovolný hasič místního sboru vždy při každém výjezdu připraven kdekoliv pomoci, zachránit život. Nebyl nikdy sobec, školil kolegy a nikdy nikomu neodmítnul pomoc. Jana prakticky celý rok 2024 prožila v mdlobách, často se úplně „ztrácela“ a jedinou její nadějí byl jiný odlesk v očích ležícího manžela, když Honza slyšel hlasy svých milovaných dětí z nahrávek v telefonu, protože na oddělení ARO děti nepouštějí. Nekomunikoval, nereagoval. Ač byl úžasný táta, dobrý člověk a patřičný vzor, šanci už nedostal. Někdy prostě dobro není oplaceno dobrem.

Dne 29. listopadu Jan z našeho světa navždy odešel, aniž by mu bylo dopřáno vidět zrovna v tu dobu první krůčky své malé Terezky.

Janě se zhroutil svět. Byla vždy usměvavá a stejně jako Jan dobrovolná hasička, která ve sboru pracovala jako hospodář – tedy pokladní, které každý věří, což opět ukazuje na její čistý charakter. Maminka tří malých dětí je navíc opravdu statečná i pracovitá (jako účetní v Integrovaném centru sociálních služeb v Odlochovicích – nyní na mateřské). Dlouho vzdorovala, aby o založení této sbírky vůbec byla schopná uvažovat.

Společným snem rodiny bylo dobře vychovat všechny tři děti. Synové Antonín i František jsou už malými hasiči. Všichni jsou vedeni k základům sportu, učí se jezdit na kole, bruslí, nejstarší Toník jezdí plavat do dvacet kilometrů vzdáleného Tábora. Jana zůstala na výchovu dětí a chod domácnosti sama a přes všechnu svou snahu bude v příštích letech čelit složitým výzvám. Pomozme jí je zvládnout.

Podstatná část sbírky bude směřovat na vzdělání dětí a možnost jim zajistit financování volnočasových aktivit – kroužků, koníčků, sportu a rozvoje. Dále pak na výdaje spojené s péčí o tři malé děti – školní pomůcky, hygienu, oblečení a další nezbytnosti každodenního života.

Pokud by se podařilo vybrat dostatek prostředků, mohly by finance ze sbírky pomoci s nezbytnými opravami v domě, kde Jana s Honzou společně žili a který nyní obývá Jana se svou maminkou a dětmi. I když sbírka nenahradí ztrátu, může rodině výrazně ulevit v každodenním životě.

Jana patří mezi lidi, kteří si pomoc zaslouží – kdekoliv žila a žije (SDH, zaměstnání, Mladá Vožice, či při společném koníčku s manželem jako aktivní členka historických bitev – např. bitvy u Jankova z třicetileté války) ji lidé mají rádi, váží si jí a vědí, jak velké srdce má.